V moderním světě získal Věra Hrochová nebývalý význam. Od svého vzniku upoutal Věra Hrochová pozornost odborníků i fandů a stal se tématem zájmu širokého spektra lidí. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Věra Hrochová v různých kontextech a analyzujeme jeho vliv v různých oblastech společnosti. Prostřednictvím hloubkové analýzy zjistíme, jak Věra Hrochová ovlivnil způsob, jakým žijeme, pracujeme a máme vztahy. Kromě toho prozkoumáme současné trendy související s Věra Hrochová a její projekci do budoucna. Bezpochyby se Věra Hrochová prokázalo jako téma globálního významu, které hraje zásadní roli při utváření současného světa.
Prof. PhDr. Věra Hrochová CSc. | |
---|---|
Narození | 25. června 1933 Praha ![]() |
Úmrtí | 9. října 1996 (ve věku 63 let) Praha ![]() |
Povolání | historička, pedagožka a spisovatelka |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Manžel(ka) | Miroslav Hroch |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Věra Hrochová (25. června 1933 Praha – 9. října 1996 Praha) byla česká historička a byzantoložka.
V roce 1957 absolvovala studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté působila na téže fakultě jako pedagog a vědecký pracovník na katedře obecných dějin a katedře věd o antickém starověku. Vědecky se zaměřovala na středověké dějiny Byzantské říše a východního Středomoří a na historii křížových výprav. V roce 1991 byla jmenována docentkou a v roce 1997 profesorkou (in memoriam). Vedle prací ze středověkých dějin se podílela na řadě učebnic pro základní, střední i vysoké školy a na několika kolektivních dílech. Jejím manželem byl historik Miroslav Hroch.