Východní Karpaty
V dnešním článku budeme hovořit o Východní Karpaty, tématu, které v posledních letech získalo velký význam. Východní Karpaty je téma, které vzbudilo zájem odborníků a lidí všech věkových kategorií, protože jeho dopad zasahuje do různých oblastí společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Východní Karpaty, analyzujeme jeho historii, jeho vliv dnes a možné vyhlídky do budoucna. Dále se pokusíme nabídnout globální vizi, která umožní čtenáři pochopit důležitost tohoto tématu v dnešní společnosti.
| Východné Karpaty Karpaty Wschodnie Східні Карпати Carpații Orientali | |
|---|---|
 Pohoří Rodna v Rumunsku | |
| Nejvyšší bod | 2 303 m n. m. (Pietrosul Rodnei) |
| Délka | 700 km |
| Nadřazená jednotka | Karpaty |
| Sousední jednotky | Západní Karpaty, Východoevropská nížina, Jižní Karpaty, Transylvánská vysočina, Východopanonská pánev |
| Podřazené jednotky | Vnitřní Východní Karpaty, Vnější Východní Karpaty |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovensko Polsko Ukrajina Rumunsko |
 | |
| Horniny | flyš, krystalická břidlice, sopečný materiál |
| Povodí | Visla, Dněstr, Dunaj |
| Souřadnice | 47°35′40″ s. š., 24°38′11″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Východní Karpaty tvoří geomorfologickou provincii Karpatského subsystému na území Slovenska, Polska, Ukrajiny a Rumunska. Za jejich západní konec (a přechod do Západních Karpat) se považuje Lupkovský průsmyk (slovensky Lupkovský priesmyk, polsky Przełęcz Łupkowska) v Laborecké vrchovině na slovensko-polské hranici. Jižní konec se stáčí k západu a v sedle Predeal přechází v Jižní Karpaty (rumunsky Carpații Meridionali). Ve Východních Karpatech leží nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2 061 m), nejvyšší horou celé provincie je však rumunský Pietrosul (2 303).
Východní Karpaty se člení na:
- Vnější Východní Karpaty (flyšové, nejvyšší bod Hoverla, 2 061 m)
- Vnitřní Východní Karpaty (krystalicko-vulkanické, nejvyšší bod Pietrosul, 2 303 m)
Rumunské členění nepočítá s hierarchií podobnou té české, slovenské a polské. Rumunskou část Východních Karpat nedělí na vnitřní a vnější pásmo, ale na tři skupiny pohoří od severu k jihu:
- Maramurešské a Bukovinské Karpaty (Carpații Maramureșului și Bucovinei)
- Moldavsko-transylvánské Karpaty (Carpații Moldo-Transilvani)
- Obloukové Karpaty (Carpații de Curbură)
Literatura
- Geografický místopisný slovník. Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9.
- Babuška,V. - Mužík,M.: Mineralogie, petrografie a geologie. SNTL, Praha, 1981.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Východní Karpaty na Wikimedia Commons
