Jižní Karpaty

V dnešním světě je Jižní Karpaty téma, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Od svých počátků až do současnosti byl Jižní Karpaty referenčním bodem a diskusí v různých oblastech, od politiky po kulturu. Jeho dopad byl takový, že zanechal nesmazatelnou stopu v historii a jeho význam přetrvává dodnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jižní Karpaty, od jeho nejkontroverznějších aspektů až po jeho pozitivní přínosy. Budeme analyzovat jeho vliv v různých oblastech a jak utvářel svět, ve kterém žijeme. Jižní Karpaty je bezpochyby i nadále velmi důležitým tématem a jeho studium je nezbytné pro pochopení dnešní společnosti.

Carpații Meridionali
Fagarašské hory
Munții Făgărașului

Nejvyšší bod2 544 m n. m. (Moldoveanu)

Nadřazená jednotkaKarpaty
Sousední
jednotky
Rumunské Západní Karpaty, Transylvánská vysočina, Východní Karpaty, Dolnodunajská nížina
Podřazené
jednotky
Fagarašské hory, Iezer Păpușa, Piatra Craiului, Cozia, Căpățâni, Lotru, Șureanu, Parâng, Retezat, Godeanu, Țarcu, Vâlcan, Mehedinți, Cerna

SvětadílEvropa
StátRumunskoRumunsko Rumunsko
Map
PovodíDunaj
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jižní Karpaty (rumunsky Carpații Meridionali) (čti ), známé též jako Transylvánské Alpy, tvoří nejvyšší část karpatského obloukuRumunsku. Jejich východní konec navazuje v sedle Predeal (mezi městem Brašov a údolím řeky Prahovy) na Východní Karpaty. Podle Čížka a kol.[1] se „za rozhraní mezi Východními a Jižními Karpatami dnes neuznává tzv. klasická hranice, tj. údolí řeky Prahovy a posunuje se do údolí řeky Dâmbovițy a kuloáru RucarBran“. Na západě se Jižní Karpaty stýkají s (rumunskými) Západními Karpatami, přičemž hranice probíhá údolími řek Cerna a Timiș. Na severu spadají do Transylvánské vysočiny, na jihu do Dolnodunajské nížiny.

Nejvyšším vrcholem Jižních Karpat je Moldoveanu (2 544 m n. m.)

Dělení

Pod Jižní Karpaty patří následující horské celky:

Reference

  1. Jiří Čížek a kolektiv: Rumunské a bulharské hory. 223 pp. Olympia, Praha, 1986. Str. 9.

Související články

Externí odkazy