V dnešním světě je Jižní Karpaty téma, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Od svých počátků až do současnosti byl Jižní Karpaty referenčním bodem a diskusí v různých oblastech, od politiky po kulturu. Jeho dopad byl takový, že zanechal nesmazatelnou stopu v historii a jeho význam přetrvává dodnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jižní Karpaty, od jeho nejkontroverznějších aspektů až po jeho pozitivní přínosy. Budeme analyzovat jeho vliv v různých oblastech a jak utvářel svět, ve kterém žijeme. Jižní Karpaty je bezpochyby i nadále velmi důležitým tématem a jeho studium je nezbytné pro pochopení dnešní společnosti.
Carpații Meridionali | |
---|---|
![]() Munții Făgărașului | |
Nejvyšší bod | 2 544 m n. m. (Moldoveanu) |
Nadřazená jednotka | Karpaty |
Sousední jednotky | Rumunské Západní Karpaty, Transylvánská vysočina, Východní Karpaty, Dolnodunajská nížina |
Podřazené jednotky | Fagarašské hory, Iezer Păpușa, Piatra Craiului, Cozia, Căpățâni, Lotru, Șureanu, Parâng, Retezat, Godeanu, Țarcu, Vâlcan, Mehedinți, Cerna |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Povodí | Dunaj |
Souřadnice | 45°36′ s. š., 24°43′48″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jižní Karpaty (rumunsky Carpații Meridionali) (čti ), známé též jako Transylvánské Alpy, tvoří nejvyšší část karpatského oblouku v Rumunsku. Jejich východní konec navazuje v sedle Predeal (mezi městem Brašov a údolím řeky Prahovy) na Východní Karpaty. Podle Čížka a kol.[1] se „za rozhraní mezi Východními a Jižními Karpatami dnes neuznává tzv. klasická hranice, tj. údolí řeky Prahovy a posunuje se do údolí řeky Dâmbovițy a kuloáru Rucar – Bran“. Na západě se Jižní Karpaty stýkají s (rumunskými) Západními Karpatami, přičemž hranice probíhá údolími řek Cerna a Timiș. Na severu spadají do Transylvánské vysočiny, na jihu do Dolnodunajské nížiny.
Nejvyšším vrcholem Jižních Karpat je Moldoveanu (2 544 m n. m.)
Pod Jižní Karpaty patří následující horské celky: