V tomto článku se budeme zabývat problémem Václav Půlpán, který je v současném kontextu nanejvýš důležitý. Václav Půlpán byl předmětem debat a analýz v různých oblastech a jeho význam je v dnešní společnosti nepopiratelný. Z různých úhlů pohledu a přístupů vyvolal Václav Půlpán zájem a reflexi, což nás zve k prohloubení jeho studia a porozumění. V tomto směru prozkoumáme různé aspekty související s Václav Půlpán s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi na toto téma.
Václav Půlpán | |
---|---|
Poslanec Říšského sněmu | |
Ve funkci: 1848 – 1849 | |
Narození | 20. ledna 1814 Blatníkova Lhotka[1] ![]() |
Úmrtí | 12. června 1884 (ve věku 70 let) Pardubice ![]() |
Choť | Maria Pelikanová[1] |
Děti | 3 dcery[1] |
Profese | zemědělec a politik |
Náboženství | římskokatolické[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Václav Půlpán (20. ledna 1814[1] Blatníkova Lhotka – 12. června 1884 Pardubice[2][3]) byl rakouský rolník a politik české národnosti z Čech, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.
Byl orientován jako český vlastenec. Zajímal se o historii. Studia opustil a věnoval se správě svého hospodářství.[2] Patřil mu statek ve Lhotce[2] (Blatníkovská Lhotka).[4] Později usedlost prodal a přestěhoval se do Pardubic, kde strávil závěr života.[2]
Roku 1849 se uvádí jako Wenzel Pulpan, majitel hospodářství ve Lhotce,[5] též jako zemědělec v Pardubicích.[6]
Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Pardubice. Tehdy se uváděl coby majitel hospodářství.[7] Řadil se ke sněmovní pravici.[8]
Zemřel v červnu 1884 po dlouhé a bolestivé nemoci ve věku 70 let.[2][3]