Václav II. (kníže)
| Václav II. | |
|---|---|
| Český kníže | |
 Přemyslovská plamenná orlice | |
| Doba vlády | 1191–1192 |
| Narození | 1137 Praha |
| Úmrtí | po 1192 |
| Předchůdce | Konrád II. Ota |
| Nástupce | Přemysl Otakar I. |
| Rod | Soběslavovci |
| Dynastie | Přemyslovci |
| Otec | Soběslav I. |
| Matka | Adléta Arpádovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Václav II. (1137 – po 1192) byl český kníže (1191–1192) z dynastie Přemyslovců, nejmladší syn Soběslava I. a Adléty Uherské, bratr knížete Soběslava II. a údělníka Oldřicha. V letech 1177–1178 byl knížetem olomouckého údělu.
Údělník
Mladá léta za panování Vladislava II. trávil Václav zřejmě ve vyhnanství. S jistotou se o jeho mládí neví téměř nic. Teprve když roku 1173 dosedl na český trůn jeho bratr Soběslav II., dostal od něho na Moravě vlastní úděl.
Boje o trůn
Po vypuzení bratra Soběslava II. staronovým knížetem Bedřichem utekl Václav roku 1179 do Uher. Roku 1184 se vrátil do Čech, když byl povolán od šlechty vzbouřené proti Bedřichovi, a snažil se získat český trůn. Pražský hrad ovšem ubránila Bedřichova manželka Alžběta Uherská a Bedřich s německou pomocí donutil vzbouřené pány k poslušnosti.
Bedřichovým nástupcem se stal Konrád II. Ota, se kterým se Václav rychle spřátelil – spojovali je společní nepřátelé, což byli Bedřichovi bratři. Kromě něj také nalezl Václav druha ve Spytihněvovi Brněnském, vnukovi bratrance jeho otce. Když Konrád v roce 1191 odjížděl na výpravu Barbarossova syna, budoucího Jindřicha VI., do jižní Itálie, pověřil právě Václava správou země. Na této výpravě ovšem počátkem září Konrád zemřel a Václav se tak dostal na trůn. Proti němu ale krátce nato vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav a počátkem roku 1192 osobně vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. a Moravu jeho bratrovi Vladislavu Jindřichovi. Za slíbenou úplatu 6 000 hřiven stříbra císař svolil, zbavil Václava českého trůnu a knížetem provolal Přemysla.
Václav se po statečné několikaměsíční obraně Prahy vzdal biskupovi a na začátku roku 1192 se ujal vlády Přemysl Otakar I. Václav znovu musel uprchnout, spolu s ním utíkal i údělný kníže Spytihněv; oba však byli na cestě byl zajati míšeňským markrabětem Albrechtem Pyšným, švagrem Přemysla Otakara. Zatímco Spytihněvovi se z vězení podařilo uprchnout, o Václavově dalším osudu se už dále nic neví. V míšeňském vězení zřejmě zemřel. Není známo, zda měl manželku a děti.
Vývod z předků
Reference
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44.
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české I. Do roku 1197. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1.
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./II. Od Břetislava I. do Přemysla I. Praha: Jan Laichter, 1913. 1214 s.
- WIHODA, Martin. Morava v době knížecí 906–1197. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 464 s. ISBN 978-80-7106-563-0.
- ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 712 s. ISBN 978-80-7106-905-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav II. Český na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Václav v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Encyklopedické heslo - Heslo v encyklopedii KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918 Archivováno 23. 11. 2004 na Wayback Machine.
- Václav II. na e-stredovek.cz
- Václavův denár
| Předchůdce: Konrád II. Ota |
|
Český kníže Václav II. 1191–1192 |
|
Nástupce: Přemysl Otakar I. |