Dnes zůstává Václav Antoš tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí po celém světě. Dopad Václav Antoš lze pociťovat v mnoha aspektech každodenního života, od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho význam ve specifičtějších oblastech, jako jsou technologie nebo životní prostředí. Když se ponoříme do světa Václav Antoš, uvědomíme si šíři a složitost jeho působnosti a také rozmanitost přístupů a názorů, které na danou věc existují. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Václav Antoš a jeho význam v dnešní společnosti se záměrem vrhnout světlo na toto vzrušující a mnohostranné téma.
Václav Antoš | |
---|---|
![]() sochař a malíř Václav Antoš | |
Narození | 1. prosince 1878 Chomutičky ![]() |
Úmrtí | 8. listopadu 1938 (ve věku 59 let) Praha ![]() |
Vzdělání | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | sochař a malíř |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Antoš (1. prosince 1878 Chomutičky[1] – 8. listopadu 1938 Praha[2]) byl český sochař a malíř, žák J. V. Myslbeka.
Václav Antoš se narodil v obci Chomutičky. v rodině Františka Antoše a jeho ženy Marie rodem Víchové, později absolvoval C. a k. odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích (prof. Alois Porges)[3] a v letech 1897–1899 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1899–1903 byl žákem Josefa Václava Myslbeka na Akademii výtvarných umění v Praze.
V době před první světovou válkou se účastnil výstav Krasoumné jednoty, po válce byl v letech 1919-1938 členem SVU Mánes.[4] Roku 1939 mu SVU Mánes uspořádal posmrtnou výstavu.
Během studií v Myslbekově ateliéru se roku 1902 spolu s Jaroslavem Krepčíkem, Ludvíkem Herzlem, Ladislavem Kofránkem a Bohumilem Kafkou podílel na tvorbě modelu jezdeckého pomníku sv. Václava. Václav Antoš modeloval sochu koně Arda pro podhled.[5] Po absolvování studia se zabýval dekorativní architektonickou plastikou a obesílal výstavy Krasoumné jednoty drobnějšími sochami a realistickými portréty. Zúčastnil se soutěže na pomník Jana Žižky z Trocnova a podle jeho návrhu vznikla kamenná mohyla se lvem v Konecchlumí na Jičínsku. V interiéru sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami se od roku 1939 nachází dva téměř zapomenuté pásové reliéfy na téma Pláč exulantů po Bílé hoře s J. A. Komenským a Návrat legionářů do osvobozené vlasti s T. G. Masarykem.[6]
Jeho dílo Mladý hoch zakoupila Moderní galerie. Po válce obtížně hledal sochařské zakázky a začal se věnovat krajinomalbě.[7][8] Vytvořil sochařské prémie s portrétem Boženy Němcové a Mistra Jana Husa pro SVU Mánes.