Václav Antoš

Václav Antoš
sochař a malíř Václav Antoš
Narození	1. prosince 1878 Chomutičky Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. listopadu 1938 (ve věku 59 let) Praha Československo Československo
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	sochař a malíř
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Antoš (1. prosince 1878 Chomutičky^[1] – 8. listopadu 1938 Praha^[2]) byl český sochař a malíř, žák J. V. Myslbeka.

Václav Antoš se narodil v obci Chomutičky. v rodině Františka Antoše a jeho ženy Marie rodem Víchové, později absolvoval C. a k. odbornou školu sochařsko-kamenickou v Hořicích (prof. Alois Porges)^[3] a v letech 1897–1899 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1899–1903 byl žákem Josefa Václava Myslbeka na Akademii výtvarných umění v Praze.

V době před první světovou válkou se účastnil výstav Krasoumné jednoty, po válce byl v letech 1919-1938 členem SVU Mánes.^[4] Roku 1939 mu SVU Mánes uspořádal posmrtnou výstavu.

Během studií v Myslbekově ateliéru se roku 1902 spolu s Jaroslavem Krepčíkem, Ludvíkem Herzlem, Ladislavem Kofránkem a Bohumilem Kafkou podílel na tvorbě modelu jezdeckého pomníku sv. Václava. Václav Antoš modeloval sochu koně Arda pro podhled.^[5] Po absolvování studia se zabýval dekorativní architektonickou plastikou a obesílal výstavy Krasoumné jednoty drobnějšími sochami a realistickými portréty. Zúčastnil se soutěže na pomník Jana Žižky z Trocnova a podle jeho návrhu vznikla kamenná mohyla se lvem v Konecchlumí na Jičínsku. V interiéru sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami se od roku 1939 nachází dva téměř zapomenuté pásové reliéfy na téma Pláč exulantů po Bílé hoře s J. A. Komenským a Návrat legionářů do osvobozené vlasti s T. G. Masarykem.^[6]

Jeho dílo Mladý hoch zakoupila Moderní galerie. Po válce obtížně hledal sochařské zakázky a začal se věnovat krajinomalbě.^[7][8] Vytvořil sochařské prémie s portrétem Boženy Němcové a Mistra Jana Husa pro SVU Mánes.

• Portrét pana Paduchy^[9]
• Nezaměstnaný (1912)^[10]
• Podobizna mladého hocha^[11]
• Návrh na pomník Mistra Jana Husa (1902–1903)^[12]
• Podobizna pána (kolem 1930)^[13]
• Poprsí svatých slovanských žen na oltáři sv. Ludmily v katedrále sv. Víta v Praze, pískovec 1935 (společně s Karlem Pokorným)^[14]

• 
  Malíř v krajině, (olej na kartonu)
• 
  Odpočinek na břehu (olej na kartonu)
• 
  Krajina se stromem (olej na kartonu)
• 
  Zřícenina (olej na kartonu)
• 
  Kytice (olej na kartonu)
• 
  Pohled na Brno (olej na lepence)

• 
  Konecchlumí – pomník Viléma Konecchlumského

• 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
• 1938 Josef Wagner, Sochař Václav Antoš, Volné směry 35, 1938–40, s. 139–140
• 2007 S.V.U. Mánes: Řádní členové Spolku výtvarných umělců Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů, 2007

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Antoš na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Antoš
• Databáze Národní knihovny ČR, Antoš, Václav, 1878-1938
• Václav Antoš v informačním systému abART
• Petra Hoftychová: ANTOŠ Václav 1878–1938, Biografický slovník, HU AV ČR