Karel Pokorný (sochař)

Profesor Karel Pokorný
Karel Pokorný s modelem „Sbratření“,1949, repro: Svět v obrazech, roč. 5, 1949, č.46 z 12.11.1949Karel Pokorný s modelem „Sbratření“,1949, repro: Svět v obrazech, roč. 5, 1949, č.46 z 12.11.1949
Narození18. ledna 1891
Pavlice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. února 1962 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísochař, pedagog a učitel
Oceněnínárodní umělec (1956)
Řád republiky (1961)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník obětem neštěstí na dole Nelson III u Oseka, 1925 Křest sv. Ludmily, bronz, Katedrála sv. Víta, Praha 1935 Replika sousoší Sbratření, Praha 1947–1950 Pomník Boženy Němcové na Slovanském ostrově v Praze; vytvořen v letech 1941–1952, odhalen r. 1955

Karel Pokorný (18. ledna 1891, Pavlice – 14. února 1962, Praha) byl český sochař a vysokoškolský pedagog. Byl žákem Josefa Václava Myslbeka, výrazného představitele českého sochařského realizmu. Jako vysokoškolský učitel působil nejprve na ČVUT, později jako profesor Akademii výtvarných umění v Praze. Zde také v letech 1948–1950 zastával funkci rektora.

Ve Vídni se vyučil zámečníkem, umělecké zámečnictví, dále studoval na Škole uměleckého zámečnictví v Hradci Králové. Těsně před 1. světovou válkou studoval na Uměleckoprůmyslové škole, odkud přešel na AVU k J. V. Myslbekovi. Po ukončení studia pracoval na AVU dalších pět let jako Myslbekův asistent. V letech 1936 až 1939 vyučoval modelování na ČVUT.

Po 2. světové válce od roku 1945 působil jako profesor AVU, kde měl svoji vlastní sochařskou „školu“, z níž během lete 1946–1961 vyšlo 79 absolventů. Jeho asistentem byl Zdeněk Krybus.

Bývá považován za zakladatele socialistického realismu v českém sochařství, styl spojený vždy ideologií s politickým obsahem. V tomto směru pokračovali v rozvoji stylu i jeho žáci.

Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově.

Dílo

Vytvořil pět desítek monumentálních sochařských děl. Vyšel z myslbekovské tradice realismu: pro Myslbeka zvětšoval modely dvou zadních soch světců ze sousoší sv. Václava na Václavském náměstí, jeho autorský podíl bývá spatřován v soše sv. Vojtěcha, kterou již Myslbek nestihl dokončit. Své sociální cítění projevoval již v sochách stylu civilismu ve 20.- 30. letech, nejdříve pomníkem pro oběti důlní katastrofy u Oseka, také čtyřmi reliéfy padlých legionářů. Po roce 1945 převažují pomníky politické a s heroizací dělnické práce. Z této řady

Spolky

Ocenění

Zajímavost

Byl adoptivním otcem výtvarníka Zdeňka Seydla, kterého vychovával i po výtvarné stránce.

Významní žáci

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Pavlice
  2. ↑ Almanach Akademie výtvarných umění k 180. výročí založení školy (1799-1979), editor Jiří Kotalík starší. Praha 1979, s. 111
  3. ↑ hrob sochaře Karla Pokorného na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-22. 
  4. ↑ Karel Pokorný a jeho žáci, 1984, č.kat. 33
  5. ↑ Dušan Šindelář: Karla Pokorného Božena Němcová bojující; in: Výtvarné umění IV, 1954, s. 113

Literatura

Externí odkazy

Portály: Česko | Lidé | Umění