Dnes je Umělé hedvábí velmi aktuální téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem. Význam Umělé hedvábí se odráží v jeho dopadu na různé aspekty každodenního života, od vědy a techniky po kulturu a mezilidské vztahy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé aspekty Umělé hedvábí a jeho vliv na moderní svět. Od jeho počátků až po současný vývoj se ponoříme do složitosti Umělé hedvábí a pokusíme se osvětlit aspekty, které jej činí tak fascinujícím a vlivným. Prostřednictvím analýzy, výzkumu a svědectví se snažíme nabídnout širokou a obohacující vizi o Umělé hedvábí a zveme čtenáře, aby se zamyslel a zpochybnil své vlastní chápání tohoto tématu, které je tak přítomné v naší realitě.
Umělé hedvábí (angl.: artificial silk, něm.: Kunstseide) je historické souhrnné označení pro filamenty vyrobené z viskózy, z acetátové nebo z měďnaté vlákniny.[1]
Vlákna byla vyrobena z polymerních roztoků technologií mokrého zvlákňování z velké části jako imitace přírodního hedvábí, se kterým měla optickou podobnost.[2]
První průmyslově vyráběné umělé hedvábí vynalezl Francouz Chardonnet v roce 1884. V první polovině 20. století se vyráběly příze, především viskózové, v poměrně značném množství (např. v roce 1938 téměř 1/5 zpracovaného množství bavlny) , s příchodem polyamidových a polyesterových vláken však ztratily na významu. [3] V 21. století se výše uvedené druhy vláken ještě vyrábí, ale označení umělé hedvábí se pro ně používá jen zcela ojediněle. [4]