Viskózová vlákna

Viskózové vlákno 2800 x zvětšené

Viskózová vlákna (mezinárodní zkratka: CV) jsou výrobky z regenerované celulózy.

Chemické složení

Zjednodušený vzorec molekuly celulózy

Celulóza, jako základní surovina pro výrobu viskózy, je přírodní polymer, tedy organická sloučenina s molekulovým řetězcem. Viskóza se získává regenerací celulózy.

Historický vývoj

V roce 1855 objevil Švýcar Audemars nitrocelulozu, ze které Hilaire de Chardonnet v roce 1884 poprvé vyrobil textilní vlákno. Na technologii obdržel francouzský patent a začal vlákno průmyslově vyrábět.

Ve 20. století bylo vyvinuto několik druhů modifikovaných viskózových vláken:

Spotřeba viskózových vláken byla celosvětově poprvé zaznamenána v roce 1930 s cca 240 000 tunami, v roce 1960 se odhadovala na 2 miliony tun a v roce 1973 na 4 miliony tun. V roce 2014 dosáhla spotřeba 6 milionů tun, na jejich výrobě se podílelo asi 30 firem Jednou z největších je rakouská firma Lenzing AG (17% podíl), ke které patří také závod v moravskoslezském Paskově (258 000 tun celulózy). V roce 2021 dosáhly celosvětové výnosy z prodeje viskózových vláken 15 miliard USD.

Výroba

Schéma výroby viskózy z celulózy použitím hydroxidu sodného a sulfidu uhličitého

Surovina k výrobě viskózového vlákna je celulóza vyrobená síranovou technologií z bukového (v Evropě) nebo smrkového a eukalyptového dřeva (v Asii).

Z celulózy se rozpuštěním v hydroxidu sodném v přítomnosti sirouhlíku CS2 tvoří xanthogenát, ze kterého po průchodu tryskou v lázni z kyseliny sírové a síranu zinečnatého vzniká nepřetržitě textilní vlákno. Vlákno se potom zjemňuje dloužením, chemicky upravuje a případně stříhá na délku podle podmínek dalšího použití.

Vedle základního typu vlákna se (zpravidla s pomocí chemické úpravy zvlákňovací lázně) vyrábějí modifikované druhy, např. lyocell, vysoce pevná, polynozická, vlákna se sníženou hořlavostí (FR) aj.

Na jednu tunu viskózových vláken se spotřebují asi tři tuny dřeva.

Vlákna se vyrábějí v jemnostech 0,9 – 28 dtex, filamenty od 6,7 tex f18 až do 200 tex f700.

Většina vláken se stříhá na délku 20–60 (hlavně ke zpracování na bavlnářské příze), na začátku 21. století se asi 10 % zpracovává na netkané textilie a 15 % vláken se vyrábí ve formě filamentu.

Vlastnosti

Viskózová vlákna všech druhů mají specifickou hmotnost 1,52 cN/cm³ a vysokou navlhavost (26–28 %). Standardní vlákna mají nízkou pevnost a vysokou tažnost za mokra, jsou srážlivá při vyšších teplotách a hořlavá. Snadno se barví a bělí, po vyprání mají jen nízký sklon ke třepení a žmolkování.

Průměrná cena viskózových vláken dosahovala ve druhé dekádě 21. století cca 2 USD/kg.

Srovnání fyzikálně mechanických vlastností některých druhů viskózových vláken s bavlnou:

Druh vlákna standardní HWM
(pevnost
za mokra)		 polynozická tencel vysoce pevná
(kordový
filament)		 bavlna
Pevnost za sucha (cN/tex) 12–18 30–35 30–50 40–44 42–70 20–40
Tažnost za sucha (%) 15–30 15–30 8–18 14–16 7–15 7–9
Pevnost za mokra (% suché pev.) 55–65 70–80 70–80 85 70–80 110–120
Tažnost za mokra (%) 110–130 120–150 120–150 110–10 150–200 7–11

Použití

Detail tkaniny z viskózové příze (cca 50x zvětšeno) Tkaniny a pleteniny z nich se používají na svrchní ošacení, spodní prádlo, bytové a dekorační textilie a ručně pletací příze Potiskovaná viskózová pletenina (večerní šaty z roku 2012)

Reference

  1. ↑ Kiessling/Matthes: Textil-Fachwoerterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 400-401
  2. ↑ Untersuchung zur Regeneration . Academia, 2016 . Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Polynosic fiber . CAMEO, 2017 . Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ The Manufacturing Process of Rayon . Textile Exchange, 2017 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-15. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Sinclair: Textiles and Fashion, Elsevier 2014, ISBN 9780857095619, str. 81-89
  6. ↑ Polyester & Cotton: Uneequal Competitors . CAMEO, 2016-10-06 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-02. (anglicky) 
  7. ↑ a b Die eigentliche Baumwolle . proHolz, 2017 . Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ In 2021, the global viscose fiber revenue was about US $15150 million . chowder, 2022 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-08. (anglicky) 
  9. ↑ a b Fokus Mehrwert . Lenzing, 2014 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (německy) 
  10. ↑ Manufacturing . Linkedin Corporation, 2017 . Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b c d e Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 164-172
  12. ↑ Medienübergreifende Umweltkontrolle . Umweltbundesamt (Rakousko), 2004 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-29. (německy) 
  13. ↑ Jirsák/Kalinová: Netkané textilie, TU Liberec 2003, ISBN 80-7083-746-2
  14. ↑ The Development of Viscose Industry . Lenzinger Berichte, 1997 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-02. (anglicky) 

Literatura

Externí odkazy