Dnes je Umělé dýchání v současné společnosti velmi důležité téma. S rozvojem technologií a globalizací se Umělé dýchání stal relevantnějším v různých oblastech, od politiky a ekonomiky po kulturu a zábavu. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Umělé dýchání dnes, stejně jako jeho důsledky a dopady v moderním světě. Budeme analyzovat, jak Umělé dýchání ovlivnila každodenní životy lidí a jak změnila způsob, jakým se vztahujeme ke světu kolem nás. Kromě toho prozkoumáme některé z nejrelevantnějších perspektiv a debat kolem Umělé dýchání s cílem poskytnout široký a hluboký vhled do tohoto závažného tématu.
Umělé dýchání spočívá v dodávání vzduchu postiženému, který spontánně nedýchá. Obvykle se provádí v rámci resuscitační péče.
Odborná lékařská péče používá dýchacích přístrojů, vzduch je do plic pacienta vháněn přes trubice, zavedené do průdušnice nebo přes masku.
V laické první pomoci jde o dýchání z úst do úst. Bližší popis viz Kardiopulmonální resuscitace. V mnohých případech se obnoví spontánní dýchání bezvědomého již jen tím, že mu zakloníme hlavu a předsuneme dolní čelist. Pokud po uvolnění dýchacích cest nedojde k obnovení dýchání, zahajujeme nepřímou srdeční masáž a umělé dýchání z úst do úst v rytmu 30 stlačení a 2 vdechy. Dýchání z úst do úst se v laické první pomoci nedoporučuje, pokud:
V případě, že splňujeme některý z výše zmíněných bodů, pokračujeme pouze ve stlačování hrudníku, frekvencí 100–120 kompresí za minutu.[2]
V případě dýchání z úst do úst vydechovaný vzduch obsahuje dostatečné množství kyslíku (16% oproti 21% v atmosféře). Vydechovaný vzduch tedy zabezpečí dostatečné zásobení tkání kyslíkem za předpokladu činnosti srdce nebo srdeční masáže.