Třešeň ptačí
Třešeň ptačí je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Svým dopadem na společnost a svou relevanci v každodenním životě toto téma vyvolalo velký zájem v různých oblastech, od populární kultury po akademický výzkum. Jak čas plynul, Třešeň ptačí se vyvíjel a získal nové dimenze, zpochybňuje předem zavedené představy a vyvolává vášnivé debaty. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Třešeň ptačí, od jeho počátků až po současný vliv, s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a místu v naší společnosti.
 Třešeň ptačí | |
|---|---|
 Plody třešně ptačí | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
| Rod | slivoň (Prunus) |
| Binomické jméno | |
| Prunus avium L., 1755 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Třešeň ptačí (Prunus avium) neboli třešeň obecná[2] je statný strom dorůstající výšky až 35 m.[3] Třešeň ptačí pochází patrně z Přední Asie, ale je zdomácnělá po celé Evropě. Divoce roste roztroušeně ve světlých lesích a křovinatých stráních od nížin do podhorského stupně. S oblibou je pěstována řada jejích hospodářsky cenných odrůd v zahradách a sadech. Pro svou otužilost je pěstována jako ovocný strom i u horských chalup v polohách, kde ostatní ovocné stromy (jabloně, hrušně, ořešáky…) již nenacházejí vhodné podmínky.
Vzhled
Koruna bývá vejčitá (platí pro solitéry). Kůra je v mládí hladká, červenohnědá, později černo nebo šedo-hnědá, příčně se odlupující. Borka bývá slabá šedočerná. Letorosty jsou poměrně silné, červenohnědé s popelavým povlakem. Pupeny jsou vejčitě kuželovité, většinou nahloučené na koncích postranních větévek. Z obvejčitých až 15 cm dlouhých listů vybíhá jakoby „seškrcená“ špička. Po obvodu jsou hrubě pilovité, na čepeli blízko řapíku mají dvě červenavé nektarové žlázky. Bílé oboupohlavné květy v bezlistých okolících vykvétají před olistěním (v podmínkách ČR dle polohy většinou v dubnu až květnu). Plodem je kulovitá červená, později velmi temně rudá peckovice.[4] U planých stromů má plod (třešeň) dozrávající v červenci průměr pouze cca 1 cm. Pod tenkou dužinou ukrývá tvrdou žlutohnědou kulovitou pecku.
Využití
Plody šlechtěných odrůd nacházejí široké uplatnění v potravinářství (marmelády, kompoty, sirupy, cukrovinky…). V lesnictví jde o poměrně opomíjenou, ale velmi perspektivní dřevinu. Na vhodných stanovištích dokáže její příměs podstatně zvýšit ekonomický výnos a zároveň jde o meliorační a zpevňující prvek v lesním porostu.[5] Dřevo je velmi cenné. Používá se především pro výrobu luxusního nábytku a výrobu nábytkářských dýh. Má široké červenohnědé jádro a úzkou červenavou běl. Je tvrdé, těžko štípatelné. Ve městech a parcích plní stejně jako ostatní druhy třešní a slivoní také funkci oblíbené okrasné dřeviny, vyšlechtěna je řada kultivarů (např. plnokvětá ˈPlenaˈ se sterilními sněhobílými květy).
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz . . Dostupné online.
- ↑ SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 3. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-1090-4.
- ↑ MERGL, Jaroslav, a kol. Lesnická botanika. 1. vyd. Praha: SZN, 1984. S. 182.
- ↑ Třešeň ptačí – vtroušená, nebo hlavní dřevina?. Lesnická práce - nakladatelství a vydavatelství . . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu třešeň ptačí na Wikimedia Commons - Galerie třešeň ptačí na Wikimedia Commons
- třešeň obecná na BioLib
- pěstování třešně v lesích I.[nedostupný zdroj]
- pěstování třešně v lesích II.
