Třešeň ptačí je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Svým dopadem na společnost a svou relevanci v každodenním životě toto téma vyvolalo velký zájem v různých oblastech, od populární kultury po akademický výzkum. Jak čas plynul, Třešeň ptačí se vyvíjel a získal nové dimenze, zpochybňuje předem zavedené představy a vyvolává vášnivé debaty. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Třešeň ptačí, od jeho počátků až po současný vliv, s cílem lépe porozumět jeho důležitosti a místu v naší společnosti.
![]() | |
---|---|
![]() Plody třešně ptačí | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | růžotvaré (Rosales) |
Čeleď | růžovité (Rosaceae) |
Rod | slivoň (Prunus) |
Binomické jméno | |
Prunus avium L., 1755 | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Třešeň ptačí (Prunus avium) neboli třešeň obecná[2] je statný strom dorůstající výšky až 35 m.[3] Třešeň ptačí pochází patrně z Přední Asie, ale je zdomácnělá po celé Evropě. Divoce roste roztroušeně ve světlých lesích a křovinatých stráních od nížin do podhorského stupně. S oblibou je pěstována řada jejích hospodářsky cenných odrůd v zahradách a sadech. Pro svou otužilost je pěstována jako ovocný strom i u horských chalup v polohách, kde ostatní ovocné stromy (jabloně, hrušně, ořešáky…) již nenacházejí vhodné podmínky.
Koruna bývá vejčitá (platí pro solitéry). Kůra je v mládí hladká, červenohnědá, později černo nebo šedo-hnědá, příčně se odlupující. Borka bývá slabá šedočerná. Letorosty jsou poměrně silné, červenohnědé s popelavým povlakem. Pupeny jsou vejčitě kuželovité, většinou nahloučené na koncích postranních větévek. Z obvejčitých až 15 cm dlouhých listů vybíhá jakoby „seškrcená“ špička. Po obvodu jsou hrubě pilovité, na čepeli blízko řapíku mají dvě červenavé nektarové žlázky. Bílé oboupohlavné květy v bezlistých okolících vykvétají před olistěním (v podmínkách ČR dle polohy většinou v dubnu až květnu). Plodem je kulovitá červená, později velmi temně rudá peckovice.[4] U planých stromů má plod (třešeň) dozrávající v červenci průměr pouze cca 1 cm. Pod tenkou dužinou ukrývá tvrdou žlutohnědou kulovitou pecku.
Plody šlechtěných odrůd nacházejí široké uplatnění v potravinářství (marmelády, kompoty, sirupy, cukrovinky…). V lesnictví jde o poměrně opomíjenou, ale velmi perspektivní dřevinu. Na vhodných stanovištích dokáže její příměs podstatně zvýšit ekonomický výnos a zároveň jde o meliorační a zpevňující prvek v lesním porostu.[5] Dřevo je velmi cenné. Používá se především pro výrobu luxusního nábytku a výrobu nábytkářských dýh. Má široké červenohnědé jádro a úzkou červenavou běl. Je tvrdé, těžko štípatelné. Ve městech a parcích plní stejně jako ostatní druhy třešní a slivoní také funkci oblíbené okrasné dřeviny, vyšlechtěna je řada kultivarů (např. plnokvětá ˈPlenaˈ se sterilními sněhobílými květy).