Borka
Dnes se chceme věnovat tématu, které v posledních letech získalo velký význam. Borka je problém, který upoutal pozornost společnosti obecně, protože různými způsoby ovlivňuje náš každodenní život. Je důležité důkladně porozumět tomuto tématu, protože jeho vliv sahá od osobní až po globální úroveň. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Borka, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a nabídneme komplexní vizi jeho důležitosti dnes. Jsme si jisti, že informace, které naleznete níže, pro vás budou velmi užitečné pro pochopení významu a rozsahu Borka v naší společnosti.
Borka je odumřelá, povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene) nebo kořene, je tvořena odumřelými buňkami. Bývá často nesprávně[1] označovaná jako kůra. Má ochrannou funkci.
Některé druhy dřevin mají borku rozbrázděnou a tlustou několik centimetrů (dub), jiné tenkou a odlupující se či hladkou borku bez rýh (buk).
Borka některých rostlin má léčivé účinky, např. dubová.
Vznik
Kmen dřevin druhotně tloustne díky dělivému pletivu kambiu a borka na povrchu kmene praská. K její obnově slouží dělivé pletivo felogén. Ten se nachází mezi lýkem (floémem) a borkou. Směrem ke středu kmene produkuje buňky felodermu, které obsahují chloroplasty. Směrem ven produkuje korek (felém). Nově vzniklé buňky brání přístupu živin ke starším (blíže povrchu), a ty proto odumírají.
-
Borka borovice lesní (Pinus sylvestris) -
Borka lilovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera) -
Platan (Platanus) má různobarevnou hladkou borku -
Borka dubu korkového (Quercus suber)
Odkazy
Reference
- ↑ KINCL, Lubomír; KINCL, Miroslav; JARKLOVÁ, Jana. Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií. 4. vyd. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2008. 304 s. ISBN 80-7168-947-5. S. 39.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu borka na Wikimedia Commons
