Téma Transaktinoidy je v dnešním světě velmi zajímavé a aktuální. Jde o téma, které pokrývá více aspektů a má významný dopad na společnost, ekonomiku, politiku a kulturu. V průběhu historie byl Transaktinoidy předmětem debat, analýz a studií, což dokazuje jeho důležitost v různých kontextech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Transaktinoidy a prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech života. Ať už na individuální nebo kolektivní úrovni, Transaktinoidy probouzí zájem širokého publika a vyvolává úvahy a debaty o jeho významu a důsledcích dnes.
Transaktinoidy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Transaktinoidy jsou chemické prvky, které se (podle svého protonového čísla) nacházejí v periodické tabulce za aktinoidy a před teoreticky předpovězenými superaktinoidy, jejich protonová čísla jsou (či mají být) 104 až 120.
Prvním, kdo přišel s představou aktinoidů, která následně vedla k uznání řady aktinoidů, byl držitel Nobelovy ceny za chemii Glenn Seaborg. Předpověděl také existenci transaktinoidů pro protonová čísla 104 až 121 a superaktinoidů pro protonová čísla 122 až 153. Podle něj byl pojmenován transaktinoid seaborgium.[1][2]
Transaktinoidy současně patří mezi transurany, jelikož jsou jejich protonová čísla větší než u uranu (92).
Všechny transktinoidy mají v základním stavu valenční elektrony v podslupce 6d a 7s. S výjimkou rutherfordia a dubnia mají všechny, i ty nejstabilnější, izotopy jednotlivých transaktinoidů velmi krátké poločasy přeměny, často kratší než 1 sekunda.
Transaktinoidy se nevyskytují v přírodě, jsou vyráběny uměle v laboratořích. Žádný z těchto prvků nebyl dosud izolován v makroskopickém množství. Tyto prvky mají názvy podle fyziků či chemiků nebo podle míst, kde byly syntetizovány.
IUPAC definuje prvek jako existující, pokud existuje déle než 10−14 sekund, což je doba nutná k vytvoření elektronového obalu.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transactinide element na anglické Wikipedii.