Tennessin
Tennessin
|
|
|
předpokládaná 5f14 6d10 7s2 7p5 (založeno na astatu)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
↓ Periodická tabulka ↓
|
|
Obecné
|
Název, značka, číslo
|
Tennessin, Ts, 117
|
Cizojazyčné názvy
|
angl. Tennessine
|
Skupina, perioda, blok
|
17. skupina, 7. perioda, blok p
|
Chemická skupina
|
neznámé
|
Identifikace
|
Registrační číslo CAS
|
54101-14-3
|
Atomové vlastnosti
|
Relativní atomová hmotnost
|
vypočítaná 292,20773(89) pro 292Ts
|
Elektronová konfigurace
|
předpokládaná 5f14 6d10 7s2 7p5 (založeno na astatu)
|
Mechanické vlastnosti
|
Skupenství
|
předpokládané pevné
|
Bezpečnost
|
Radioaktivní
|
Izotopy
|
|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
|
|
Tennessin (zatím nekodifikovaný český název odvozený z anglického názvu tennessine, resp. ze zprávy ČTK), chemická značka Ts, je transuran s protonovým číslem 117, řazený (zatím pouze formálně) mezi halogeny. Do roku 2016 se provizorně označoval jako ununseptium (Uus).
Historie
Prvek byl připraven v laboratořích v ruském městě Dubna sloučením atomových jader izotopů vápníku 48
20 Ca a berkelia 249
97 Bk:
48
20 Ca + 249
97 Bk → 297
117 Ts → 294
117 Ts + 3 1
0 n
Předpokládané rozpadové řady jader tennessinu končí izotopy lawrencia a vypadají následovně:
Vypočtená rozpadová řada pro izotopy jader 293Uus a 294Uus
V prosinci 2015 Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, uznala Uus za objevené spolupracujícími týmy vědců ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně (Rusko), Lawrence Livermore National Laboratory (Kalifornie, USA) a Národní laboratoře Oak Ridge (Tennessee, USA) a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky. Konečným návrhem objevitelů byl název tennessine a značka Ts. Prvek je takto pojmenován na počest amerického státu Tennessee, kde mimo jiné sídlí Národní laboratoře Oak Ridge, Vanderbilt University a University of Tennessee, a připomíná jeho přínos k výzkumu supertěžkých prvků. Tento anglický název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční (anglojazyčnou) příponu halogenů. Tento návrh konečného pojmenování předložila IUPAC v červnu 2016 k veřejné diskusi a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.
V r. 2012 objevitelé považují za průkaznou syntézu 2 izotopů: 293
117 Ts a 294
117 Ts. U 293
117 Ts bylo registrováno 10 rozpadů alfa, u 294
117 Ts pak 3 rozpady alfa, které jsou hlavním rozpadovým kanálem (podíl ~ 100%).
Na http://www.nndc.bnl.gov/chart/ jsou uvedeny další dva izotopy; 291
117 Ts a 292
117 Ts.
Vlastnosti shrnuje tabulka:
Izotop |
Způsob přeměny |
Podíl |
Poločas přeměny (ms) |
Energie přeměny Eα (MeV)
|
291Ts |
α / SF |
? |
? |
?
|
292Ts |
α / SF |
? |
? |
?
|
293Ts |
α |
~100 % |
27 +12 −6 |
10,6–11,14
|
294Ts |
α |
~100 % |
50 +60 −18 |
10,81–10,97
|
Odkazy
Poznámky
- ↑ Anglický název dodržuje tamní zvyklost označovat halogeny s příponou -ine (jako chlorine, iodine apod.), kterou čeština (ani řada dalších jazyků) nezná. IUPAC výslovně uvádí, že přípona -ine není pravidlem a mnoho jazyků používá kratší názvy bez ní. Český název tennessin, tedy s „počeštěnou“ příponou -in, se však přesto začíná prosazovat, a to i v odborných kruzích (např. Glosář Aldebaran, experimentální školní výuka vedená Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Školní rok 2016–2017) Naopak možná kratší varianta tenness bez přípony používaná není.
Reference
- ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25.
- ↑ NDS ENSDF. www-nds.iaea.org . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-25.
- ↑ a b ČTK. Periodická tabulka se rozrostla o čtyři nové prvky. Týden.cz . EMPRESA MEDIA, 4. leden 2016. Dostupné online.
- ↑ a b ÖHRSTRÖM, Lars; REEDIJK, Jan. Names and symbols of the elements with atomic numbers 113, 115, 117 and 118 (IUPAC Recommendations 2016). Kapitola 2.3 Note 2, s. 1227. Pure and Applied Chemistry . Walter de Gruyter GmbH, 28. prosinec 2016 . Svazek 88, čís. 12, s. 1227. Dostupné online. PDF . ISSN 1365-3075. DOI 10.1515/pac-2016-0501. (anglicky)
- ↑ Flerov Lab.. flerovlab.jinr.ru . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-09-05.
- ↑ Archivovaná kopie. www.nanowerk.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-05.
- ↑ Discovery and Assignment of Elements with Atomic Numbers 113, 115, 117 and 118. IUPAC Latest News . 30. prosinec 2015 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-31. PDF . (anglicky)
- ↑ a b IUPAC News: IUPAC is naming the four new elements nihonium, moscovium, tennessine, and oganesson. 8. červen 2016. Dostupné online Archivováno 8. 6. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
- ↑ Moskva, Japonsko, Tennessee. Nové chemické prvky obohatí tabulku. Týden.cz . EMPRESA MEDIA, 9. červen 2016. Dostupné online.
- ↑ IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. Dostupné online (anglicky)
- ↑ IUPAC News: IUPAC Announces the Names of the Elements 113, 115, 117, and 118. 30. listopad 2016. Dostupné online (anglicky)
- ↑ GREINER, Walter. Viewpoint: Heavy into Stability. Physics . 15. říjen 2012 . Svazek 5, čís. 115. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. PDF . ISSN 1943-2879. DOI 10.1103/Physics.5.115. (anglicky)
- ↑ OGANESSJAN, Ju. C., et al. Production and Decay of the Heaviest Nuclei 293,294117 and 294118. Physical Review Letters . 19. říjen 2012. Svazek 109, čís. 16, e162501. Dostupné online. PDF . ISSN 1079-7114. DOI 10.1103/PhysRevLett.109.162501. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Portály:
Chemie