V dnešní době se Tor Åge Bringsværd stal tématem rostoucího zájmu společnosti. S rozvojem technologií a globalizací nabyla Tor Åge Bringsværd relevantní důležitosti v různých oblastech, od ekonomiky po kulturu. V tomto článku prozkoumáme dopad Tor Åge Bringsværd na naše životy a jak se vyvíjel v průběhu času. Od jeho počátků až po jeho dnešní relevanci prozkoumáme různé aspekty, díky kterým je Tor Åge Bringsværd dnes tak relevantní. Kromě toho budeme analyzovat jeho vliv v různých sektorech a jak proměnil způsob, jakým se vztahujeme ke světu kolem nás.
Tor Åge Bringsværd | |
---|---|
Tor Åge Bringsværd (17. června 2006) | |
Narození | 16. listopadu 1939 (85 let) Skien |
Povolání | dramatik, editor, překladatel, spisovatel, autor sci-fi a scenárista |
Ocenění | Gyldendalův grant (1974) Rivertonova cena (1978) Aschehougova cena (1979) Sarpsborgprisen (1985) Norwegian Critics Prize for Literature (1985) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Else Færden (od 1985) |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tor Åge Bringsværd (* 16. listopad 1939, Skien) je norský spisovatel, dramatik a překladatel.[1] Společně se svým dlouholetým partnerem Jonem Bingem, je považován za prvního norského spisovatele sci-fi.
Jeho debutem byla v roce 1967 sbírka povídek Rundt solen i ring (V kruhu kolem Slunce), kterou napsal s Jonem Bingem. V roce 1968 napsal již samostatně sbírku povídek Probok (Prokniha). Bringsværd pokládá sám sebe za anarchistu, což se odráží i v jeho knihách a povídkách, které jsou zčásti ovlivněny i pop-artem a surrealismem. Častokrát v nich také využívá prvky satiry. V češtině vyšla jeho povídka Potterův paradox (v antologii Vesmír je báječné místo pro život, 1987) a povídka → Kruci. Už zase snížili → výšku stropu. Nesmím si zapomenout koupit nové → nákoleníky (v antologii Hledání budoucího času, 1985).