Tibetské písmo

Vzhled přesunout do postranního panelu skrýt Nápis óm mani padmé húm v tibetském písmu

Tibetské písmo je písmo používané především k zápisu tibetštiny, ale také ladačtiny, jazyka dzongkha a vzácně i baltí. Tibetské písmo má dvě základní varianty, v tištěných textech se většinou užívá forma zvaná učän (tibetsky དབུ་ཅན་; Wylie: dbu-can), v každodenním psaní bývá používáno písmo ume (Wylie: dbu-med).

Vytvoření tibetského písma je připisováno tibetskému učenci Thönmi Sambhótovi. Ten působil v 7. století na dvoře Songcän Gampa jakožto jeden z ministrů. Sambóta byl poslán do Indie, kde studoval indická písma (hlavně bráhmí a gupta) a po návratu do Tibetu sestavil tibetské písmo.

Přepis

Existuje široce užívaný vědecký přepis, tzv. Wylieho transliterace (tento přepis má nejblíže transliteraci tibetštiny, další systémy spíše inklinují k principům transkripce).

Z transkripcí má oficiální postavení transkripce přijatá Čínou v systému pinyin. Mezi užívané systémy přepisu patří také transkripce pro Tibetan and Himalayan Library (transkripce THL, dříve THDL), případně vycházejí ze zásad abecedy IPA). Českou transkripci vytvořil Josef Kolmaš.

Reference

  1. ↑ UNGEGN Working Group on Romanization Systems: Report on the Current Status of United Nations Romanization Systems for Geographical Names — Tibetan, Januar 2003. On-line: http://www.eki.ee/wgrs/rom1_bo.pdf
  2. ↑ Jacques, Guillaume 2012. A new transcription system for Old and Classical Tibetan, Linguistics of the Tibeto-Burman Area, 35.3:89-96.
  3. ↑ Josef Kolmaš, „O přepisu (transliteraci) a výslovnosti (transkripci) tibetských slov“, in: ŽAGABPA, Cipön Wangčhug Dedän. Dějiny Tibetu. Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2000. ISBN 80-7106-410-6. S. 388–390.

Externí odkazy