Gotické písmo
Dnes je význam Gotické písmo v našich životech nepopiratelný. Ať už se jedná o kontroverzní téma, celebritu, historickou událost nebo jakýkoli jiný relevantní prvek, Gotické písmo má moc ovlivnit způsob, jakým vnímáme svět kolem nás. V tomto článku plně prozkoumáme dopad, který měl Gotické písmo na dnešní společnost a jak utvářel naše názory, chování a rozhodnutí. Od svého vystoupení na veřejné scéně až po jeho význam na osobní úrovni, Gotické písmo zanechal nesmazatelnou stopu, která si zaslouží podrobné prozkoumání.
Gotické písmo je etapa ve vývoji latinky, která se časově kryje se středověkým slohem gotikou. Na rozdíl od karolínské minuskuly a renesanční humanistické antikvy je ostře lomené a z dnešního pohledu obtížně čitelné. Nástupcem gotického písma je lomené novogotické písmo: fraktura, kanzlei a kurent.
Karolínská minuskula začala ztrácet pevnou formu s úpadkem franské říše po smrti Karla Velikého v roce 814, boji mezi jeho nástupci a nájezdy Normanů. Na konci 9. století ve švýcarském klášteře sv. Havla v St. Gallenu vyvinuli úspornou techniku psaní: kondensované a kompaktní písmo. Během 12. století (někde už i v 11. století) je karolinské písmo naplno vytlačováno písmem gotickým. Konečné prosazení gotického písma souvisí s rozvojem clunyjského hnutí. Přechodným prvkem se stává tzv. romanogotika a navazující gotická minuskula, jež má tři typy: základní, dekorativní (textura) a zběžnější.
Vedle gotické minuskuly vzniká také potřeba po dalším typu písma, které by lépe vyhovovalo daným společenským potřebám rychlého psaní, vytváří se tedy gotické písmo kurzívní, taktéž odvozující původ z karolinské minuskuly. Lze rozlišit následné typy kurzívy: bastardní písmo (prosazující se od 14. století), kaligrafická polokurzíva a běžná polokurzíva. Písmo je silně nakloněné, využívá různých ligatur, spojování písmen smyčkami a tahy.
Humanisté považovali gotické písmo za úpadkové a barbarské. Nedokázali se však rozhodnout, zda restaurovat antické majuskule či karolínskou minuskulu. Nakonec tento problém vyřešili tak, že zavedli psaní velkých písmen na počátku vět a vlastních jmen. Tento jev je ve světovém měřítku poměrně neobvyklý; z podobných důvodů jej sdílí pouze řecké písmo a cyrilice.
Zatímco latinské texty antických autorů byly prakticky od počátku vynálezu knihtisku tištěny renesančním písmem, církevní a právnické texty byly až do 16. století tištěny novogotickým švabachem a později frakturou; v českých zemích téměř veškeré texty povětšinou do roku 1848, v Německu až do druhé světové války.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu gotické písmo na Wikimedia Commons - Gotické písmo v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
- Heslo „Písmo gotické“ v Malém terminologickém slovníku pro bibliofily
- Stránka o fraktuře Archivováno 11. 4. 2008 na Wayback Machine.
- Stránka o fraktuře a kurentu
