V dnešním světě získal Tetřevec velký význam v různých oblastech. Od politiky po populární kulturu se Tetřevec stal tématem neustálých diskusí a velkým zájmem široké škály publika. Postupem času se Tetřevec vyvíjel a získal nové dimenze, které upoutaly pozornost odborníků i nadšenců. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Tetřevec a analyzujeme jeho dopad na náš moderní svět. Od jeho historie až po jeho důsledky pro budoucnost se ponoříme do podrobné analýzy, která tento fenomén, který je dnes tak aktuální, osvětlí.
Tetřevec | |
---|---|
Vrchol | 1044[1] m n. m. |
Prominence | 79 m ↓ bezejmenné sedlo mezi Tetřevcem a Homolí |
Izolace | 1,5 km → Koruna |
Seznamy | Tisícovky v Česku #284 Hory a kopce Orlických hor |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Orlické hory / Deštenská hornatina / Orlický hřbet / Kunštátský hřbet |
Souřadnice | 50°15′47″ s. š., 16°26′36″ v. d. |
![]() ![]() Tetřevec | |
Povodí | Orlice |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tetřevec (1044 m n. m.; německy Johnskoppe, Johnskuppe či Johannesberg[2]) je hora v Orlických horách. Nachází se asi 8 km jihovýchodně od Deštného v Orlických horách, 3,5 kilometru severovýchodně od Zdobnice a 2 kilometry západně od Orlického Záhoří. Je nejvyšším vrcholem Kunštátského hřbetu. Je tvořena ortorulami.
Vrcholová plošina spadá příkře k západu i východu. Severní sedlo oddělující Tetřevec a Homoli je výrazně hlubší než sedlo jižní, které odděluje Tetřevec od hory U Kunštátské kaple (965 m n. m. oproti 1010 m n. m.). Západním úbočím se táhne pás lehkého opevnění z let 1936 až 1938. Hora včetně vrcholu je zalesněna smrkem, území kolem vrcholu ostrůvkovitě porůstají cennější horské třtinové smrčiny, většinu svahů však pokrývá hospodářský les.
Nedaleko vrcholu vede červeně značená hřebenová trasa. V nejvyšším bodě cesty je vrchol necelých 50 m směrem na západ.[3]