V tomto článku podrobně prozkoumáme Synaxarion a zaměříme se na jeho hlavní charakteristiky, dopad a relevanci v různých kontextech. Synaxarion byl předmětem studia a debat v různých oborech, což vzbuzuje zájem a pozornost odborníků i amatérů. V průběhu historie hrál Synaxarion zásadní roli ve společnosti, ovlivňoval a utvářel důležité aspekty kultury, politiky, ekonomiky a každodenního života. Stejně tak jeho přítomnost vyvolala otázky a úvahy o jeho významu, jeho důsledcích a jeho projekci do budoucnosti. Prostřednictvím tohoto článku navrhujeme analyzovat všechny tyto aspekty kritickým a obohacujícím způsobem, poskytnout nové perspektivy a přispět k poznání a pochopení Synaxarion.
Synaxarion, lat. synaxarium je liturgická kniha, užívaná ve východních pravoslavných i katolických církvích. Obsahuje seznam svátků a světců na jednotlivé dny církevního roku, případně i krátké životopisy. Zhruba tak odpovídá martyrologiu římskokatolické církve.
Synaxarion pro Konstantinopolskou církev, které se pak rozšířilo i jinde, vzniklo patrně z podnětu císaře Konstantina VII. (905–959). Z jedné jeho verze pak vzniklo řecké menaion (měsíční kalendář), jinou verzi patrně v polovině 12. století přeložili bulharští a ruští kněží do církevní slovanštiny. Tato verze se nazývá Prolog.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Synaxarion na německé Wikipedii.