Synaxarion

V tomto článku podrobně prozkoumáme Synaxarion a zaměříme se na jeho hlavní charakteristiky, dopad a relevanci v různých kontextech. Synaxarion byl předmětem studia a debat v různých oborech, což vzbuzuje zájem a pozornost odborníků i amatérů. V průběhu historie hrál Synaxarion zásadní roli ve společnosti, ovlivňoval a utvářel důležité aspekty kultury, politiky, ekonomiky a každodenního života. Stejně tak jeho přítomnost vyvolala otázky a úvahy o jeho významu, jeho důsledcích a jeho projekci do budoucnosti. Prostřednictvím tohoto článku navrhujeme analyzovat všechny tyto aspekty kritickým a obohacujícím způsobem, poskytnout nové perspektivy a přispět k poznání a pochopení Synaxarion.

Gruzínské synaxarion z 11. století

Synaxarion, lat. synaxarium je liturgická kniha, užívaná ve východních pravoslavných i katolických církvích. Obsahuje seznam svátků a světců na jednotlivé dny církevního roku, případně i krátké životopisy. Zhruba tak odpovídá martyrologiu římskokatolické církve.

Synaxarion pro Konstantinopolskou církev, které se pak rozšířilo i jinde, vzniklo patrně z podnětu císaře Konstantina VII. (905–959). Z jedné jeho verze pak vzniklo řecké menaion (měsíční kalendář), jinou verzi patrně v polovině 12. století přeložili bulharští a ruští kněží do církevní slovanštiny. Tato verze se nazývá Prolog.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Synaxarion na německé Wikipedii.

Literatura

  • P. Plank: Synaxarion. In: Lexikon für Theologie und Kirche. 3. vyd., Freiburg: Herder 2000, ISBN 3-451-22009-1. Sv. 9, str. 1174.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Synaxarion na Wikimedia Commons