Svatoňůvka

Dnes je Svatoňůvka tématem, které zaujalo široké spektrum společnosti. Ať už díky svému dopadu na průmysl, jeho významu v populární kultuře nebo jeho vlivu ve vědecké oblasti, Svatoňůvka dokázal překonat bariéry pohlaví, věku a národnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Svatoňůvka a jeho význam v současném světě. Od jeho původu až po budoucí projekce se ponoříme do hluboké analýzy, která nám umožní lépe porozumět významu Svatoňůvka v naší současné společnosti.

Svatoňůvka
Chybí zde svobodný obrázek
Lokalita
Charakterzaniklá osada
ObecRozstání
OkresProstějov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°25′4″ s. š., 16°48′56″ v. d.
Svatoňůvka
Svatoňůvka
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatoňůvka (též Svatonivka nebo Swatoniuwka) byla středověká osada, která se nacházela nedaleko dnešní obce Rozstání v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Vznikla pravděpodobně ve 14. století jako součást holštejnského panství a zanikla během 15. století. Osada měla nepravidelný tvar, čímž se odlišovala od jiných vesnic v okolí, které byly typicky lesní lánové vsi. Podle archeologických nálezů se jednalo o sídlo s hromadnou zástavbou, ležící u soutoku dvou potoků přitékajících od Molenburku. V blízkosti této zaniklé středověké osady (ZSO) se nachází bezlesá plošina nazývaná "Cerekvisko", s níž je spojena pověst o existenci kostela z období Velké Moravy.[1][2]

Historie

První písemná zmínka o Svatoňůvce pochází z roku 1463, kdy je zmiňována spolu s dalšími vesnicemi holštejnského panství jako součást majetkových transakcí.[1] V průběhu času se její název měnil – v historických dokumentech se vyskytuje jako Svatonivka (1463, 1492), Swatoniuwka (1597), Svatoňůvky (1668) a Svatonivky (1762).[2] Poslední zmínka o vesnici jako existující pochází z roku 1492, kdy je již uváděna jako pustá.[1] Celková doba její existence se odhaduje na přibližně 110 let. Zánik osady pravděpodobně souvisí s husitskými válkami v první polovině 15. století, podobně jako tomu bylo u mnoha dalších vesnic na Drahanské vrchovině.[3] V této oblasti docházelo k častým vojenským konfliktům, které měly za následek opuštění mnoha sídel. Podobný osud potkal i další vesnice holštejnského panství, například Bohdalůvku, Husko nebo Vaňkouš.[2] Na rozdíl od většiny okolních vesnic, které byly zakládány jako lesní lánové vsi, měla Svatoňůvka nepravidelný půdorys, což bylo pravděpodobně způsobeno nepříznivými terénními podmínkami v místě jejího založení.[1] Osada byla obývána českým obyvatelstvem, zatímco mnohé jiné vesnice holštejnského panství byly osídleny německými kolonisty.[4]

Archeologický výzkum

Přesnou lokalizaci zaniklé Svatoňůvky potvrdil až terénní výzkum Ervína Černého v roce 1966.[1] Ves stála v polno-luční trati zvané "Velké psisko", o níž se zmiňovala i lidová tradice jako o místě, kde kdysi stála Svatoňůvka. Archeologický průzkum potvrdil existenci pozůstatků sídla v těchto místech. Západní část zaniklé osady se nachází na vyvýšenině "Velké Psisko" po pravé straně bezejmenného potoka, zatímco východní část se rozprostírala mezi dvěma potoky na louce táhnoucí se směrem k další zaniklé osadě Vaňkouš.[2] Nalezený keramický materiál z lokality je datován do 14. století a počátku 15. století, což odpovídá písemným zmínkám o existenci vesnice.[1] V roce 2017 byl jihozápadně od zaniklé obce objeven čtyřúhelníkový relikt s propadlou vkleslinou, který může být pozůstatkem podsklepeného jednoprostorového domu nebo milířiště. Objekt má rozměry přibližně 4×4 metry a je charakteristický ostrými hranami a pravidelným obvodem. Jižně od objektu byl identifikován upravený násep vysoký 60 cm, který je horní částí okraje spojen s reliktem a pokračuje rovnoběžně východním směrem asi 3 metry za jeho hranu.[2] Při archeologickém průzkumu tohoto objektu bylo nalezeno malé množství uhlíků, které svědčí o přítomnosti ohniště nebo požáru. Keramický materiál získaný povrchovým sběrem z lokality zahrnuje okrajové části nádob, zdobené i nezdobené výdutě a dna. Tento materiál je uložen v muzeu v Prostějově.[2] Podle archeologické typologie odpovídá keramika vrcholně středověké produkci typické pro region Drahanské vrchoviny ve 14. a počátku 15. století.[1]

Současný stav

Lokalita zaniklé středověké osady Svatoňůvka se nachází v katastrálním území obce Rozstání v nadmořské výšce 512–525 metrů. Místo je v současnosti využíváno jako louka a nejsou zde patrné výrazné povrchové stopy po původní zástavbě.[3] V blízkosti lokality se kříží úvozové cesty, které v minulosti spojovaly jednotlivá sídla severní části holštejnského panství, včetně cest vedoucích do Holštejna, Hussí a Vaňkouše. Tyto komunikace jsou dokladem středověké cestní sítě v oblasti.[2] V okolí zaniklé vesnice se nachází také bezlesá plošina nazývaná "Cerekvisko", s níž je spojena pověst o existenci kostela z doby Velké Moravy. Archeologický výzkum však existenci takového kostela zatím nepotvrdil.[1] Celková výměra plužiny (zemědělské půdy) náležející k zaniklé Svatoňůvce je odhadována na 148 hektarů. V moderní době je toto území součástí lesních a zemědělských pozemků a nejsou zde viditelné stopy po středověkém obdělávání půdy.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h ČERNÝ, Ervín. Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin: historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. ISBN 80-85048-40-X. S. 76–77. 
  2. ↑ a b c d e f g h KOLOMAZNÍČEK, Václav. Zaniklé středověké osady na Holštejnském panství . Olomouc: Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 2017 . S. 39–41. Dostupné online. 
  3. ↑ a b ČERNÝ, Ervín. Zaniklé středověké osady a jejich plužiny na Drahanské vrchovině. Praha: Academia, 1979. S. 25–26. 
  4. ↑ DOLEŽEL, Jiří. K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny. Archaeologia historica. 2003, roč. 28, s. 125–153. 

Literatura

  • ČERNÝ, Ervín. Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin: historicko-geografická studie v regionu Drahanské vrchoviny. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. ISBN 80-85048-40-X. 
  • ČERNÝ, Ervín. Zaniklé středověké osady a jejich plužiny na Drahanské vrchovině. Praha: Academia, 1979. 
  • NEKUDA, Vladimír. Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1961. 
  • DOLEŽEL, Jiří. K etnické struktuře středověké kolonizace Drahanské vrchoviny. Archaeologia historica. 2003, roč. 28, s. 125–153. 
  • KOLOMAZNÍČEK, Václav. Zaniklé středověké osady na Holštejnském panství . Olomouc: Univerzita Palackého, Filozofická fakulta, 2017 . Dostupné online. 
  • ŠAUROVÁ, Dagmar. Středověká vesnice Skřípov zaniklá v husitském revolučním hnutí. Archaeologia historica. 1980, roč. 5, s. 187–191. 

Externí odkazy