V dnešním světě je Hornosázavská pahorkatina téma, které vyvolává velký zájem a debatu. Tato problematika zaujala široké spektrum společnosti, od akademiků a odborníků v oboru až po běžné lidi, kteří chtějí tomuto fenoménu lépe porozumět. Jeho dopad se rozšiřuje do mnoha oblastí, jako je ekonomika, politika, kultura a každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy související s Hornosázavská pahorkatina s cílem osvětlit jeho význam dnes a jeho potenciální vliv v budoucnosti.
Hornosázavská pahorkatina | |
---|---|
![]() | |
Nejvyšší bod | 661 m n. m. (Roudnice) |
Rozloha | 1 869 km² |
Nadřazená jednotka | Českomoravská vrchovina |
Sousední jednotky | Benešovská pahorkatina, Hornosvratecká vrchovina, Křemešnická vrchovina, Křižanovská vrchovina, Středolabská tabule, Vlašimská pahorkatina, Železné hory |
Podřazené jednotky | Kutnohorská plošina, Světelská pahorkatina, Havlíčkobrodská pahorkatina, Jihlavsko-sázavská brázda |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
![]() Hornosázavská pahorkatina na mapě Česka | |
Horniny | žula |
Povodí | Sázava |
Souřadnice | 49°44′30″ s. š., 15°27′17″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IIC-2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hornosázavská pahorkatina je geomorfologický celek ve východních Čechách, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Má rozlohu 1869 km², střední výšku 463 m a jejím nejvyšším bodem je Roudnice 661 m, který se nachází v Havlíčkobrodské pahorkatině nedaleko obce Havlíčkova Borová. Tato členitá pahorkatina na krystaliniku se zbytky křídových a neogenních usazenin. Tyto křídové usazeniny vystupují zejména v prolomu Jihlavsko-sázavské brázdy jsou zbytky neogenních usazenin. Plochý reliéf pahorkatiny se sklání k severu a na sutích jsou kryogenní jevy. Pahorkatinu zaujímají především pole a louky.