Supermarine 545
V dnešním světě si Supermarine 545 získal velký význam a zájem, což vyvolalo četné diskuse a výzkumy v různých oblastech. Od svého vzniku Supermarine 545 mimo jiné významně ovlivnil společnost, ekonomiku, kulturu a vědu. V průběhu let se Supermarine 545 vyvíjel a přizpůsoboval různým potřebám a požadavkům současného kontextu a hrál klíčovou roli ve vývoji a transformaci různých sektorů. To je důvod, proč je důležité důkladně analyzovat a pochopit dopad a rozsah Supermarine 545 dnes, stejně jako jeho budoucí důsledky.
| Supermarine 545 | |
|---|---|
 Prototyp užívaný jako výcviková pomůcka v College of Aeronautics v Cranfieldu, 1960 | |
| Určení | námořní stíhací letoun |
| Výrobce | Supermarine |
| Charakter | program zrušen před zalétáním prototypu |
| Vyrobeno kusů | 1 |
| Vyvinuto z typu | Supermarine Swift |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Supermarine 545 byl britský projekt nadzvukového stíhacího letounu z poloviny 50. let 20. století.
Vznik a vývoj
Supermarine 545 byl pokračováním typu Supermarine Swift, který byl zamýšlen jako námořní stíhačka podle požadavků Air Ministry F.105D2. Měl srpkovitě tvarované křídlo a předpokládala se schopnost letu nadzvukovou rychlostí.[1][2] Pohonnou jednotku představoval proudový motor Rolls-Royce Avon s přídavným spalováním, s eliptickým vstupem vzduchu, s centrálním kuželem, na špici trupu. Vstupní ústrojí představovalo největší viditelný rozdíl mezi typem 545 a jeho předchůdcem, který měl vstupy vzduchu do motoru na bocích trupu.[2][3] V únoru 1952 byly na základě kontraktu č. 6/Acft/7711 objednány u společnosti Supermarine dva exempláře. První, nesoucí sériové číslo XA181, byl v Hursley Park hotov, ale před zrušením zakázky 25. března 1956 nedošlo k jeho záletu. Objednávka druhého stroje, XA186, byla zrušena předtím než došlo k zahájení jeho stavby.[4]
Operační historie
Prototyp typu 545 byl společností Supermarine po dokončení v polovině 50. let uskladněn, a později byl koncem 50. let darován College of Aeronautics na letišti Cranfield v Bedfordshiru.[2] Zde byl užíván jako pomůcka při výuce studentů leteckého inženýrství, a v roce 1967 byl sešrotován.
Specifikace
Údaje podle The British Fighter since 1912[3]
Technické údaje
- Osádka: 1
- Délka: 14,33 m (47 stop)
- Rozpětí křídel: 11,89 m (39 stop)
- Hmotnost prázdného stroje: 6 073 kg (13 400 lb)
- Vzletová hmotnost: 9 139 kg (20 147 lb)
- Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Rolls-Royce Avon RA.14R
- Výkon pohonné jednotky: tah 42 kN, 64 kN s přídavným spalováním
Výkony (projektované)
- Maximální rychlost: 1381 km/h (746 uzlů, 858 mph, Mach 1,3) ve výši 11 000 m (36 000 stop)
- Maximální dolet: 4 180 km (2 600 mil)
- Praktický dostup: 16 000 m (53 000 stop)
Výzbroj
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Supermarine 545 na anglické Wikipedii.
Literatura
- GUNSTON, W.T. The Ten-year Gap: British Military Aircraft since 1945. Flight. 19. 12. 1963, čís. 2858, s. 995. Archiv Flightglobal. Dostupné online. (anglicky)
- ANDREWS, C.F.; MORGAN, E.B. Supermarine Aircraft since 1914. London: Putnam, 1987. ISBN 0-85177-800-3. (anglicky)
- HALLEY, J.J. Royal Air Force Aircraft XA100 to XZ999. : Air Britain (Historians) Ltd, 2001. Dostupné online. ISBN 0-85130-311-0. (anglicky)
- MASON, Francis K. The British Fighter since 1912. Annapolis, MD: US Naval Institute Press, 1992. ISBN 1-55750-082-7. (anglicky)
Externí odkazy
- (rusky) Supermarine 545
