Strnad luční

V dnešní době se Strnad luční stalo tématem obecného zájmu společnosti. Lidé mají stále větší zájem dozvědět se více o Strnad luční a o tom, jak ovlivňuje jejich každodenní život. S rozvojem technologií a globalizací se Strnad luční stal relevantnějším v různých oblastech, od politiky po ekonomiku, včetně kultury a společnosti obecně. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Strnad luční a analyzujeme jeho důsledky a důsledky v našem každodenním životě.

Jak číst taxoboxStrnad luční
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďstrnadovití (Emberizidae)
Rodstrnad (Emberiza)
Binomické jméno
Emberiza calandra
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření strnada lučního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření strnada lučního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření strnada lučního (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Synonyma
  • Miliaria calandra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strnad luční (Emberiza calandra) je středně velký až velký druh pěvce z čeledi strnadovitých (Emberizidae).

Popis

Největší z evropských strnadů (délka těla 16–19 cm), s nápadně robustním zobákem. Zbarvením připomíná skřivana, svrchu je šedohnědý, tmavě čárkovaný, zespodu bělavý, s tmavými čárkami na hrudi a bocích. Obě pohlaví jsou zbarvena podobně.[2]

Při přeletech na krátké vzdálenosti nechává svěšené nohy.

Hlas

Zpívá z vyvýšených míst; zpěv tvoří řinčivé, zrychlující se cikciktrilililil, připomínající chrastění svazkem klíčů.[3][4]

Rozšíření

Hnízdní areál sahá od severní Afriky a západní Evropy východně po střední Asii.[3] Převážně stálý druh.[2]

Výskyt

Hnízdí v otevřené zemědělské krajině.[2] V České republice došlo po poklesu v sedmdesátých letech 20. století k opětovnému růstu populace i areálu. V současné době hnízdí v níže položených oblastech celého území. V letech 1985–1989 byla populace odhadována na 700–1400 párů, v letech 2001–2003 již na 4000–8000 párů.[5] Zvláště chráněný jako kriticky ohrožený druh.[6]

Hnízdění

Má složitý systém páření; objevuje se u něj monogamie (převládá) i polygamie, někteří ptáci navíc zůstávají nespárovaní. Hnízdí většinou 1× nebo 2×, někdy i 3× ročně. Hnízdo je zpravidla na zemi v trávě, vzácněji i výše v křovinách. Snůška čítá 3–5 vajec o velikosti 24,8 × 18,3 mm. Inkubace trvá 12–14 dnů, na vejcích sedí pouze samice. Mláďata, která krmí převážně samice a jen příležitostně později i samec, opouští hnízdo ve stáří 9–13 dnů. Další zhruba 2 týdny jsou pak krmena mimo něj.[3][4]

Potrava

Živí se semeny, pupeny a bezobratlými, které hledá na zemi i na vyšších rostlinách.[3]

Galerie

  • Strnad luční
    Strnad luční
  • Vejce strnada lučního (Emberiza calandra)
    Vejce strnada lučního (Emberiza calandra)

Odkazy

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. .
  2. ↑ a b c SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. S. 376–377. 
  3. ↑ a b c d ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR Ptáci 3/II. Praha: Academia, 2011. ISBN 80-200-1114-5. 
  4. ↑ a b DUNGEL, Jan; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. 
  5. ↑ ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 424–425. 
  6. ↑ Seznam zvláště chráněných druhů ptáků v ČR . Česká společnost ornitologická . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy