V dnešním světě je Strážný vrch (Rumburská pahorkatina) tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu v různých oblastech, Strážný vrch (Rumburská pahorkatina) se stal středem zájmu výzkumníků, odborníků i nadšenců. Od svého vzniku až po budoucí důsledky Strážný vrch (Rumburská pahorkatina) vyvolal debaty, kontroverze a úvahy, díky nimž se stal jedním z nejdůležitějších témat současnosti. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Strážný vrch (Rumburská pahorkatina) s cílem nabídnout komplexní a obohacující pohled na toto významné téma.
Strážný vrch | |
---|---|
![]() Pohled od západu | |
Vrchol | 425 m n. m. |
Prominence | 14 m ↓ sedlo na SV |
Izolace | 1,5 km → svahy Hutungsbergu |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Pohoří | Šluknovská pahorkatina / Rumburská pahorkatina / Jiříkovská pahorkatina[1][2] |
Souřadnice | 50°57′19″ s. š., 14°33′55″ v. d. |
Typ | kupa |
Hornina | žula, křemen |
Povodí | Mandava – Labe |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strážný vrch (německy Wachberg) je kopec o nadmořské výšce 425 m[3] nacházející se v Rumburku v Ústeckém kraji.
Vrch náleží ke geomorfologickému celku Šluknovská pahorkatina, jeho okrsku Rumburská pahorkatina a podokrsku Jiříkovská pahorkatina. Geologické podloží tvoří dva typy rumburské žuly (středně až hrubozrnná a drobnozrnná), mezi kterými je vklíněna mocná žíla křemene.[4] Půdní pokryv se skládá z modální mesobazické kambizemě, kterou při úpatích nahrazuje modální glej.[5] Celý kopec náleží k povodí Mandavy a Odry a úmoří Baltského moře. Přes Strážný vrch vede modře značená turistická trasa spojující směřující do Rumburku a do Jiříkova. Ve vrcholové části stojí pravoslavný chrám Stětí svatého Jana Křtitele s křížovou cestou. Roste zde památný strom jasan na Strážném vrchu v Rumburku.