Strážný vrch (Rumburská pahorkatina)

V dnešním světě je Strážný vrch (Rumburská pahorkatina) tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu v různých oblastech, Strážný vrch (Rumburská pahorkatina) se stal středem zájmu výzkumníků, odborníků i nadšenců. Od svého vzniku až po budoucí důsledky Strážný vrch (Rumburská pahorkatina) vyvolal debaty, kontroverze a úvahy, díky nimž se stal jedním z nejdůležitějších témat současnosti. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Strážný vrch (Rumburská pahorkatina) s cílem nabídnout komplexní a obohacující pohled na toto významné téma.

Strážný vrch
Pohled od západu
Pohled od západu

Vrchol425 m n. m.
Prominence14 m ↓ sedlo na SV
Izolace1,5 km → svahy Hutungsbergu
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříŠluknovská pahorkatina / Rumburská pahorkatina / Jiříkovská pahorkatina[1][2]
Souřadnice
Map
Typkupa
Horninažula, křemen
PovodíMandavaLabe
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strážný vrch (německy Wachberg) je kopec o nadmořské výšce 425 m[3] nacházející se v Rumburku v Ústeckém kraji.

Charakteristika

Vrch náleží ke geomorfologickému celku Šluknovská pahorkatina, jeho okrsku Rumburská pahorkatina a podokrsku Jiříkovská pahorkatina. Geologické podloží tvoří dva typy rumburské žuly (středně až hrubozrnná a drobnozrnná), mezi kterými je vklíněna mocná žíla křemene.[4] Půdní pokryv se skládá z modální mesobazické kambizemě, kterou při úpatích nahrazuje modální glej.[5] Celý kopec náleží k povodí Mandavy a Odry a úmoří Baltského moře. Přes Strážný vrch vede modře značená turistická trasa spojující směřující do Rumburku a do Jiříkova. Ve vrcholové části stojí pravoslavný chrám Stětí svatého Jana Křtitele s křížovou cestou. Roste zde památný strom jasan na Strážném vrchu v Rumburku.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s. 
  3. Zeměměřický úřad. Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 . Český úřad zeměměřický a katastrální . Dostupné online. 
  4. Geologická mapa 1 : 25 000 . Česká geologická služba . Dostupné online. 
  5. Půdní mapa 1 : 50 000 . Česká geologická služba . Dostupné online. 

Externí odkazy