V dnešním světě se Stefan Dičev stalo tématem velkého zájmu a významu. Ať už ve vědecké oblasti, v politických diskusích nebo v každodenním životě, Stefan Dičev upoutal pozornost odborníků i občanů. Jeho dopad na různé aspekty společnosti z něj činí téma hodné analýzy a zamyšlení. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Stefan Dičev, od jeho původu až po jeho důsledky v současnosti a budoucnosti. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a názorů se snažíme toto téma osvětlit a podporovat hlubší pochopení jeho důležitosti a důsledků.
Stefan Dičev | |
---|---|
Narození | 9. ledna 1920 Veliko Tarnovo, ![]() |
Úmrtí | 27. ledna 1996 (ve věku 76 let) Sofie, ![]() |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Sofii |
Povolání | spisovatel, novinář a scenárista |
Alma mater | Sofijská univerzita |
Témata | literatura a žurnalistika |
Významná díla | Ve stínu půlměsíce, Krvavý půlměsíc |
Ocenění | Státní cena Georgiho Dimitrova (1959) |
Manžel(ka) | Liljana Dičevová |
Děti | Ivajlo Stefanov Dičev |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Stefan Nikolov Dičev (bulharsky Стефан Николов Дичев) (9. února 1920, Veliko Tarnovo – 27. ledna 1996, Sofie) byl bulharský novinář a spisovatel.[1][2]
Roku 1938 ukončil ve svém rodném městě střední školu a začal studovat inženýrské stavitelství v Československé republice (později Protektorát Čechy a Morava). Své studium dokončil roku 1943 na Právnické fakultě sofijské univerzity. Po převratu roku 1944, který se uskutečnil za pomoci Rudé armády a ve kterém hráli rozhodující roli komunisté, se začal zcela věnovat novinářské práci a literatuře.[1][3]
Ve své tvorbě se zaměřil na zobrazení boje bulharského lidu proti turecké nadvládě. Část jeho tvorby je věnována dětem a mládeži. Roku 1959 obdržel Státní cenu Georgiho Dimitrova.[1]