Ve světě Sokolí vrch se kolem tohoto tématu točí nekonečné otázky a debaty. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Sokolí vrch předmětem fascinace a otázek. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Sokolí vrch, analyzujeme jeho nejdůležitější aspekty a jeho vliv v různých oblastech. Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu se budeme snažit toto téma objasnit a nabídnout rozmanité a obohacující pohledy, které přispívají k širšímu a hlubšímu porozumění Sokolí vrch.
Sokolí vrch | |
---|---|
![]() Pohled přes louku (někdejší letiště) na rozhlednu a vrchol (vpravo) | |
Vrchol | 505,9 m n. m. |
Prominence | 68 m ↓ V sedlo s Dobrnou |
Izolace | 1,4 km → Popovičský vrch |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | České středohoří / Verneřické středohoří / Benešovské středohoří |
Souřadnice | 50°46′56″ s. š., 14°16′20″ v. d. |
![]() ![]() Sokolí vrch | |
Hornina | znělec |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sokolí vrch je 505,9 metrů[1] vysoký kopec v Českém středohoří, zhruba 4 km východně od centra Děčína a 1,5 km severozápadně od obce Dobrná, na jejímž katastrálním území se jeho vrchol nalézá. Na mapách vyznačený vrchol s kótou 506 m není nejvyšším bodem kopce, ale cca 830 m východně se nachází bezejmenná vyvýšenina s kótou 508 m.[2] Kopec se zarovnaným povrchem tvoří bazaltické horniny a pyroklastika. Na strmých svazích leží balvanové sutě s drobnými suťovými jeskyněmi.[1]
Sokolí vrch spolu s 1,4 km vzdáleným Pustým vrchem vytvářejí typickou kuestu,[zdroj?] jejíž strmý severozápadní zalesněný svah spadá k obci Ludvíkovice a děčínské městské části Folknáře. Naopak zvolna se svažující svah k obci Dobrná je z větší části bezlesý a je využíván jako zemědělská půda.[2] Rozlehlá louka dosahující až na vrchol byla do roku 1949 využívána jako letiště.[zdroj?] Přibližně 340 m jižně od vrcholu se nachází stejnojmenná rozhledna vysoká 51 metrů.