Smrčiny
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Smrčiny. Od svého dopadu na společnost až po jeho vývoj v průběhu času, Smrčiny upoutal pozornost a zvědavost mnoha lidí. V průběhu této analýzy prozkoumáme různé aspekty Smrčiny, od jeho původu až po jeho dnešní relevanci. Dozvíme se, jak Smrčiny ovlivnil různé aspekty každodenního života a také jeho roli v populární kultuře. Prostřednictvím této prohlídky objevíme důležitost Smrčiny a jeho význam v moderním světě.
| Smrčiny Fichtelgebirge | |
|---|---|
 Schneeberg a Ochsenkopf | |
| Nejvyšší bod | 1 051 m n. m. (Schneeberg) |
| Rozloha | 1 020 km² |
| Nadřazená jednotka | Krušnohorská hornatina, Thüringisch-Fränkisches Mittelgebirge |
| Sousední jednotky | Krušné hory, Chebská pánev, Český les, Frankenwald |
| Podřazené jednotky | Ašská vrchovina, Hazlovská pahorkatina, Chebská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Německo Česko |
 Smrčiny na mapě Česka | |
 | |
| Horniny | žula, břidlice |
| Povodí | Ohře, Sála (Labe), Naab (Dunaj), Bílý Mohan (Rýn) |
| Souřadnice | 50°7′ s. š., 12°0′30″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIIA-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Smrčiny (německy Fichtelgebirge) jsou členitá hornatina až pahorkatina a geomorfologický celek rozkládající se ve středovýchodním Německu na severovýchodě Bavorska, okrajově přesahující také do Saska a do Ašského výběžku v západních Čechách. Na rozloze čítající 1020 km² byl vyhlášen Přírodní park Smrčiny (Naturpark Fichtelgebirge). Na českém území mají Smrčiny rozlohu 289 km² a střední výšku 572,1 m n. m.
Hazlovská pahorkatina (německy Elstergebirge, Halštrovské hory) na česko-saském pomezí se z pohledu českého členění ještě považuje za východní část Smrčin. Z německého pohledu je to už jihozápadní výběžek Krušných hor.
Na severu sahají Smrčiny zhruba po město Hof, na západě po Bayreuth a Kulmbach (dálnice A9), na jihu po Erbendorf a Tirschenreuth (silnice B22).
Přístup
Smrčiny se rozkládají zhruba v oblasti mezi městy Hof, Bayreuth, Weiden a Cheb. Ze západní strany je do pohoří dobrý přístup směrem od Bayreuthu; z východní strany Smrčin je komunikací méně kvůli železné oponě, která tudy do roku 1989 probíhala. Po jejím zrušení a později po vstupu Česka do schengenského prostoru se zde dopravní i turistický ruch výrazně zvýšil.
Dopravní osou je od severu k jihu dálnice A93 a kolmo na ni silnice B303 (E48), křižují se ve městě Marktredwitz, stejně jako železnice.
Geomorfologické členění
Smrčiny jsou jedním z celků, kde český systém geomorfologického členění nenavazuje úplně na německý. Z českého pohledu jsou součástí Krušnohorské hornatiny, z německého pak Durynsko-franského středohoří. Tyto nadřazené oblasti přitom nelze dost dobře ztotožnit.
|
|
Vrcholy
Nejvyšší horou Smrčin je Schneeberg s nadmořskou výškou 1051 m. Na českém území je nejvyšší Háj (757 m). Další české vrcholy: Stráž (718 m), Štítarský vrch (716 m), Výhledy (656 m), Blatná (643 m),Zelená Hora (641 m), Jelení vrch (628 m), Lužský vrch (607 m).
Lyžování
Na české straně Smrčin mohou lyžaři využít areál na vrchu Háj, který je vhodný zejména pro začínající lyžaře.
Řeky
Ve Smrčinách se nachází jedno z hlavních německých rozvodí, odkud voda míří do tří různých veletoků. Pramení zde řeky Bílý Mohan (zdrojnice Mohanu na povodí Rýna), Fichtelnaab (jedna ze zdrojnic Náby na povodí Dunaje), a Sála a Ohře, významné přítoky Labe. V Hazlovské pahorkatině pramení ještě Bílý Halštrov, přítok Sály.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Smrčiny na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem jsou Smrčiny
