Tento článek se bude zabývat tématem Háj (Smrčiny) z různých úhlů pohledu s cílem poskytnout globální a kompletní vizi tohoto relevantního problému. Budou analyzovány různé aspekty související s Háj (Smrčiny) a ponoříme se do jeho důsledků na sociální, ekonomické, politické a kulturní úrovni. Kromě toho budou zkoumány nejnovější výzkumy a pokroky v této oblasti a také názory odborníků a specialistů v oboru. Háj (Smrčiny) je téma velkého zájmu a aktuálnosti, které si zaslouží podrobnou a pečlivou studii, a proto se tento článek snaží poskytnout komplexní vizi k pochopení jeho důležitosti a rozsahu.
Háj | |
---|---|
![]() Vrchol Háje při pohledu z rozhledny | |
Vrchol | 757 m n. m. |
Prominence | 107 m ↓ Aš[1] |
Izolace | 8,6 km → Kapellenberg |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory a kopce Smrčin #1 |
Poznámka | na vrcholu rozhledna |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Smrčiny / Ašská vrchovina / Hájská vrchovina / Pasecká vrchovina |
Souřadnice | 50°14′ s. š., 12°12′6″ v. d. |
![]() ![]() Háj | |
Hornina | svor |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Háj (německy: Hainberg bei Asch) je nejvyšší vrch české části pahorkatiny Smrčiny, který se tyčí asi 1 km severovýchodně nad městem Aš v Ašském výběžku. Jeho vrchol má nadmořskou výšku 757 m[2] a nachází se na něm rozhledna Háj. Na východních svazích byl vybudován lyžařský areál s třemi vleky a několika kilometry běžeckých tratí.
Původně se jednalo o holý a nevzhledný kopec, na němž se ašští nadšenci v čele s Georgem Ungerem rozhodli vybudovat odpočinkovou zónu s lesním parkem. Pozemky město Aš zakoupilo v roce 1861 od Zedwitzů za 6000 zlatých, záměr se postupně dařilo naplnit a park se stal chloubou Ašska.[3]
První záměr postavit zde i rozhlednu se objevil v roce 1874, ale ani přes finanční podporu města Aše se během následujících dvaceti let nepodařilo získat dostatečné množství finančních prostředků.[4]
Situace se však změnila v roce 1895 u příležitosti 80. narozenin prvního německého kancléře Otto von Bismarcka. V roce 1898 byl založen Výbor pro výstavbu rozhledny, jehož předsedou byl starosta Emil Schindler a na jehož činnosti se podíleli i členové dalších spolků (Německý a rakouský spolek alpinistů, spolek pěstitelů a zkrášlovatelů, Svaz Němců v Čechách). Členové výboru vyzvali občany Aše, aby přispěli na výstavbu rozhledny, která měla být pojmenována po uctívaném německém kancléři. Brzy se podařilo shromáždit dostatečné prostředky a byl osloven německý architekt Wilhelm Kreis, který byl označován jako otec Bismarckových sloupů a jehož návrh Bismarckova sloupu Götterdämmerung (Soumrak bohů) byl vyznamenán 1. cenou asociace německých studentů a až do roku 1911 byl použit celkem 47×.
Kreis předložil celkem dva návrhy, ale oba byly zamítnuty. Teprve třetí návrh, který se od tradičního pojetí Bismarckových sloupů lišil, byl jednomyslně schválen. Tento návrh získal v roce 1901 na umělecké výstavě v Drážďanech zlatou medaili. Stavbou byl v srpnu 1902 pověřen ašský stavební mistr Ernst Hausner, stavbyvedoucím byl polír Johannes Hörer ze Steinpöhl.[4][5]
Stavba byla zahájena 22. září 1902, základní kámen byl položen 18. října téhož roku. Hrubá stavba byla dokončena v říjnu 1903 a první návštěvníci si mohli rozhlednu prohlédnout a vystoupat nahoru 25. prosince po zaplacení 10 haléřů. Rozhledna byla slavnostně otevřena 19. června 1904. Náklady na stavbu činily 58 967 rakouských korun a spotřebovalo se 666 m³ žulových kvádrů, 65 000 cihel, 58 vagónů vápna a tři vagóny cementu. Původní jméno nesla rozhledna pouze do vzniku Československa (1918), pak musela být na příkaz úřadů přejmenována na „Rozhledna Háj”.[6]
Rozhledna je 34 m vysoká a její základna má čtvercový půdorys o rozměru 6,7 × 6,7 m.[5]
V roce 1913 byl u vedlejšího vchodu umístěn bronzový reliéf Bismarcka od Albrechta Gerolda st., který byl spolu s ostatními zmínkami o Bismarckovi odstraněn po roce 1945. V roce 2004 byly vykáceny stromy, které bránily ve výhledu, a rozhledna opět začala plnit svoji funkci. Majitelem rozhledny je město Aš.[4]