V dnešním světě je Smarhoň v životech lidí stále důležitější. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Smarhoň významně ovlivnil způsob, jakým fungujeme každý den. Jeho důsledky jsou tak široké a rozmanité, že je nemožné ignorovat jeho vliv na naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Smarhoň, analyzujeme jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a jeho roli v budoucnosti. Smarhoň je bezpochyby téma, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení, protože jeho přítomnost je nepopiratelná v realitě, kterou obýváme.
Smarhoň Смаргонь | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 54°28′52″ s. š., 26°25′ v. d. |
Nadmořská výška | 150 m n. m. |
Stát | ![]() |
Oblast | Hrodenská |
![]() ![]() Smarhoň | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 37 386 (2017) |
Správa | |
Vznik | 1503 |
Telefonní předvolba | 1592 |
PSČ | BY - 231000, 231041, 231042, 231044, 231045 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Smarhoň (bělorusky Смаргонь, rusky Сморгонь – Smorgoň, polsky Smorgonie) je město v Hrodenské oblasti v Bělorusku. K roku 2017 měla přes sedmatřicet tisíc obyvatel. V 18. století zde kníže Karol Stanislaw Radziwill založil středisko pro drezuru medvědů, posměšně nazývané "Smarhoňská medvědí akademie", jejíž existenci připomíná medvěd s obojkem v městském znaku.
Smarhoň leží na řece Viliji (povodí Němenu) na severozápadě Běloruska přibližně na polovině spojnice mezi Minskem, hlavním městem Běloruska, a Vilniusem, hlavním městem Litvy. Bělorusko-litevská hranice a tím i hranice Evropské unie se nachází přibližně šedesát kilometrů severozápadně od Smarhoně a přibližně šedesát kilometrů severně od Smarhoně leží jezero Narač.
Z Minska přes Maladzečnu a Smarhoň vede hlavní železniční trať do Vilniusu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Smarhon na německé Wikipedii.