V dnešním světě je Slučicovití téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Od politiky po vědu se Slučicovití stal předmětem zájmu společnosti jako celku. Jak svět postupuje v technologii a čelí novým výzvám, je důležité analyzovat a pochopit význam Slučicovití v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Slučicovití a jak to ovlivnilo dnešní svět. Od svého vzniku až po možné budoucí důsledky je Slučicovití tématem, které si zaslouží pozornost všech.
![]() | |
---|---|
![]() Slučice pestrá (Rostratula benghalensis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Řád | dlouhokřídlí (Charadriiformes) |
Čeleď | slučicovití (Rostratulidae) Coues, 1888 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slučicovití (Rostratulidae) je malá čeleď dlouhokřídlých ptáků. Jde o středně velké ptáky s rozšířením gondwanského typu, vyskytují se tedy v Africe, jižní a jihovýchodní Asii, Austrálii a Jižní Americe. Jde o plaché ptáky vyskytující se v hustě zarostlých mokřadech. Druhy starého světa (rod Rostratula) jsou polyandričtí, samice hnízdí současně s více samci, slučice jihoamerická je zřejmě monogamní. Jsou všežraví, živí se bezobratlými, ale semeny.[1]
Přestože připomínají zástupce slukovitých, jsou ve skutečnosti nejblíže příbuzní ostnákovitým.[1] Tyto dvě čeledi jsou pak sesterské k větvi zahrnující dropíkovité a písečníkovité.[2] V minulosti byli někdy řazeni do řádu krátkokřídlí, současné studie jsou ale konsenzuální s výše uvedeným zařazením.[1]
Zahrnuje tři druhy náležející do dvou rodů:[3][4]