Ve světě Slovinská hymna jsou nekonečné aspekty, které si zaslouží být prozkoumány a diskutovány. Ať už je Slovinská hymna osoba, téma, datum nebo jakýkoli jiný koncept, jeho význam a dopad na naše životy se stanou zjevnými, když se hlouběji ponoříme do jeho významu a dopadů. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času, Slovinská hymna zanechal svou stopu ve společnosti, kultuře a historii, generuje debaty, úvahy a analýzy, které nám umožňují lépe porozumět jeho důležitosti. V tomto článku se ponoříme do světa Slovinská hymna, abychom objevili jeho mnohé aspekty a dozvěděli se více o jeho významu v našem současném kontextu.
Přípitek | |
---|---|
![]() Původní rukopis Zdravljice, 1844 | |
Hymna | ![]() |
Slova | France Prešeren, 1844 |
Hudba | Stanko Premrl, 1905 |
Přijata | 27. září 1989 |
Problémy s přehráváním? Nápověda.
|
Hymna Slovinska je píseň Zdravljica (česky Přípitek) (hymnou je sedmá sloka původní písně). Hudbu složil Stanko Premrl (1880–1965) na úryvek z básně France Prešerena.
Báseň Přípitek napsal France Prešeren, který je považován za největšího národního básníka a autora myšlenky nezávislého Slovinska. Báseň vznikla v roce 1844, ale kvůli cenzuře se neobjevila ve svazku Prešerenovy poezie vydaném v roce 1847, ale teprve o rok později. Dílo je inspirováno hesly francouzské revoluce, celá báseň je stylizovaná jako jakýsi přípitek ke svobodě vlasti. Formálně jde o tzv. carminu figuratu: každá z celkem osmi slok básně je psaná tak, aby délky jednotlivých veršů evokovaly tvar poháru.
Zvláštního významu nabyla píseň během okupace a národně-osvobozeneckého boje (1941–1945) a v 80. letech 20. století, kdy se zpívala při národních svátcích a významnějších veřejných událostech.
Slovinské Národní shromáždění přijalo píseň Zdravljica jako národní hymnu dvanáctým ústavním dodatkem 27. září 1989.[1] Dne 20. října 1994 byl přijat zákon, který za hymnu oficiálně stanovil sedmou sloku písně Zdravljica na hudbu Stanka Premrla.[2]
Zdravljica |
Přípitek |