Ve světě Slánský kraj jsou nekonečné fascinující a relevantní aspekty, které si zaslouží být prozkoumány a pochopeny. Od svého dopadu na společnost až po jeho vývoj v průběhu času, Slánský kraj zaujal a zaujal bezpočet jednotlivců po celém světě. S bohatou a rozmanitou historií je Slánský kraj i nadále tématem debat a diskuzí v mnoha oblastech, od vědy a technologie po populární kulturu a umění. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Slánský kraj, prozkoumáme jeho původ, jeho vliv a jeho význam pro dnešek.
Slánský kraj | |
---|---|
Území | |
Sídlo kraje | Slaný |
Historická země | Čechy |
Vznik | 2. pol. 13. století |
Zánik | 1714 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Slánský kraj je historickým správním celkem České země. Existoval od 13. do 18. století a nazýval se podle svého střediska, královského města Slaný. Rozkládal se ve středních Čechách severozápadně od Prahy, ze severu byl vymezen řekou Ohří a z východu Labem a Vltavou. Z hlediska dnešního správního členění tvoří území Slánského kraje severozápadní část Středočeského kraje a přilehlý okraj kraje Ústeckého.
Počátky existence Slánského kraje spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Původní trhová osada Slaný vznikla v období raného středověku, nejspíše již v 11. století, při důležité obchodní stezce vedoucí z Prahy do Saska, kterou zde protínají další vnitrozemské cesty. Přestože nepatřila mezi významná zeměpanská hradiště, nacházely se zde některé lokální knížecí úřady mj. soudní instance.
Při solním sčítání v roce 1702 bylo zjištěno ve Slánském kraji 32 648 křesťanů a 141 židů, dohromady tedy 32 789 obyvatel nad 10 let. Reformou v roce 1714 byly Slánský a Rakovnický kraj sloučeny do nového Rakovnického kraje se sídlem nejprve v Praze, od roku 1788 v městě Slaném. Kraj se přesto stále nazýval rakovnický a byl zrušen roku 1849.[1]
Místa v kraji Slánském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka.
Jméno města | stav | obyvatel roku 1702 (nad 10 let)[7] | počet budov roku 1830 | obyvatelstvo přítomné roku 1830 | obyvatelstvo domácí roku 1830[8] |
---|---|---|---|---|---|
Slaný | krajské město | 798 | 454 | 3576 | 3590 |
Roudnice nad Labem | poddanské, panské město, panství Roudnice nad Labem | 735 | 230 | 1468 | 1482 |
Velvary | královské město pod protekcí nej. purkrabství | 191 | 1123 | 1189 | |
Budyně nad Ohří | poddanské, panské město, panství Budyně nad Ohří | 388 | 185 | 1142 | 1168 |
Jméno městečka | stav | počet budov roku 1830 | obyvatelstvo přítomné roku 1830 | obyvatelstvo domácí roku 1830[8] |
---|---|---|---|---|
Unhošť | městys pod protekcí cís. a král. panství Křivoklátu | 178 | 1200 | 1270 |
Kladno | poddanské, panské městečko, panství Kladno | 163 | 1068 | 1086 |
Buštěhrad | poddanské, panské městečko, panství Buštěhrad | 150 | 1034 | 990 |
Mšec | poddanské, panské městečko, panství Mšec | 110 | 882 | 885 |
Panenský Týnec | poddanské, duchovní městečko, panství Panenský Týnec | 108 | 745 | 740 |
Vraný | poddanské, panské městečko, statek Vraný | 128 | 712 | 727 |
Slavětín | poddanské, rytířské městečko, statek Slavětí | 88 | 471 | 486 |