V tomto článku prozkoumáme a do hloubky analyzujeme Krajské město (Česko), téma, které upoutalo pozornost lidí z různých prostředí a zájmů. Se záměrem poskytnout úplnou a poučnou vizi se budeme zabývat různými aspekty souvisejícími s Krajské město (Česko), od jeho původu a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme jeho význam v různých kontextech a to, jak formoval způsob, jakým vnímáme a chápeme svět kolem nás. Stejně tak dáme hlas odborníkům a protagonistům v oboru, jejichž zkušenosti a znalosti obohatí pochopení Krajské město (Česko) a jeho dnešního významu.
Krajské město je v České republice vžité a obecně užívané označení pro město, které je podle zákona[1] sídlem kraje. Obvykle v něm sídlí rozhodující orgány kraje, krajských státních orgánů a krajských složek státních orgánů. V dřívějším zákoně číslo 280/1948 Sb., o krajském zřízení, byl v § 2 odst. 2 termín „krajská města“ uveden výslovně v závorce jako synonymum k termínu „sídla krajů“; občas se vyskytuje i v novějších právních předpisech[2] a je běžně užíván i v oficiálních dokumentech vztahujících se k veřejné správě.[3]
Ale například krajské soudy dosud sídlí pouze v původních krajských městech a ve zbylých mají většinou jen své pobočky.
V roce 2021 žilo ve všech 13 krajských městech celkem přes 2 927 000 obyvatel, tedy asi 27,3 % obyvatel České republiky. Proti roku 2017 je to nárůst o více než 55 000 obyvatel. Ve srovnání s rokem 2020 se počet obyvatel zvýšil ve čtyřech krajských městech – v Praze, Brně, Plzni a Pardubicích. Nejmenším krajským městem jsou Karlovy Vary, kde v roce 2021 žilo přes 48 300 obyvatel a jsou tak 21. největší české město.