Skalka (Pražská plošina)
V tomto článku se podíváme na téma Skalka (Pražská plošina) z různých pohledů a přístupů. Skalka (Pražská plošina) je téma, které svou aktuálností a důležitostí v dnešní době zaujalo odborníky v oboru i širokou veřejnost. V tomto směru budeme analyzovat různé aspekty související s Skalka (Pražská plošina), od jeho historie a vývoje až po jeho implikace v současné společnosti. Abychom nabídli komplexní a vyvážený pohled, budeme se také zabývat spory a debatami, které kolem tohoto tématu vznikly, ve snaze osvětlit jeho různé aspekty. Proto je Skalka (Pražská plošina) odhaleno jako téma velkého významu a zájmu, které si zaslouží být analyzováno a pochopeno do hloubky.
| Skalka | |
|---|---|
 | |
| Vrchol | 310 m n. m. |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Pražská plošina / Třebotovská plošina[1] |
| Souřadnice | 50°4′23″ s. š., 14°21′51″ v. d. |
  Skalka | |
| Hornina | křemenec, břidlice |
| Povodí | Vltava |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vrch Skalka, zahrnovaný mezi původní pražské vrchy, se nachází v katastrálním území Smíchov. Najdeme zde i historické usedlosti.
Skalnaté částečně zalesněné návrší na levé straně údolí Motolského potoka, tvořené dvěma souběžný hřebeny (severní 310 m n. m., jižní 308 m n. m.), oddělené mělkým sedlem.[2] Zatímco hřebeny jsou tvořeny odolným křemencem, sedlo méně odolnými ordovickými břidlicemi. Zejména jižní hřeben je velmi skalnatý, rozbrázděný četnými lomy. V sedle se rozkládá louka, hřebeny jsou zalesněny. Zalesněná část vrchu je chráněna jako přírodní památka. Na východní straně se nachází zchátralá stejnojmenná usedlost. Na severním okraji se nacházejí sportoviště náležející ke Košířům.
Z vrcholu jižního hřebene a omezeně i z dalších míst výhledy do údolí Motolského potoka a na Vidouli.
Nachází se zde rovněž chráněné území, a to z důvodu výskytu tzv. řevnických křemenců stop druhohorních mořských organismů aj., rovněž pak z důvodu dobře dokumentovaného litologického vývoje pražské pánve. Nachází se zde také vzácné rostliny, kyselé doubravy bikové a vřesové, v nižších úživnějších partiích též o dubohabřiny. Ze vzácnějších rostlin zde lze nalézt bělozářku liliovitou či skalník celokrajný. Chráněné území má rozlohu 9,8 ha.
Je zde doložena těžba křemene (začala neznámo kdy). V 19. století sloužil zdejší těžený materiál pro výrobu dlažebních kostek). Těžba byla ukončena před 1. světovou válkou, pravděpodobně roku 1913.
Odkazy
Reference
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
- ↑ Základní mapa ČR 1 : 10 000 . Zeměměřický úřad . .
Literatura
- KŘÍŽ, Jiří: Geologické památky Prahy (Praha 1999)
- KUBÍKOVÁ, Jarmila - LOŽEK, Vojen - ŠPRYŇAR, Pavel a kol.: Chráněná území ČR XII – Praha (Praha, Brno 2005)
- KOHLÍK, Václav: Plán péče pro přírodní památku Skalka na období 2010–2019 (Praha 2009)
- LAŠTOVKOVÁ, Barbora - KOŤÁTKO, Jiří: Pražské usedlosti (Praha 2001)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Skalka na Wikimedia Commons - Místopis.eu