Scipione del Ferro
V dnešním světě je Scipione del Ferro tématem, které upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jeho vlivu na populární kulturu, Scipione del Ferro se stal tématem velkého významu. Jak se stále více lidí zajímá o Scipione del Ferro, vznikají debaty, výzkumy a diskuse pokrývající širokou škálu aspektů souvisejících s tímto tématem. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty Scipione del Ferro a jeho dnešní dopad.
| Scipione del Ferro | |
|---|---|
| Narození | 6. února 1465 Bologna |
| Úmrtí | 5. listopadu 1526 (ve věku 61 let) Bologna |
| Alma mater | Boloňská univerzita |
| Povolání | matematik, vysokoškolský učitel a vynálezce |
| Zaměstnavatel | Boloňská univerzita (1496–1526) |
| Rodiče | Floriano del Ferro[1] a Filippa[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Scipione del Ferro (6. února 1465 Bologna – 5. listopadu 1526 Bologna) byl italský matematik. Patřil mezi první generaci významných renezančních matematiků, kam kromě něho patřili Italové Niccolò Fontana Tartaglia, Gerolamo Cardano, Lodovico Ferrari, Němec Michael Stifel a Francouz Nicolas Chuquet.
Vystudoval na univerzitě v Bologni, od roku 1496 zde také učil, a to aritmetiku a geometrii. Stejně jako jeho otec se Ferro souběžně s vědeckou kariérou věnoval též obchodu s papírem. Své objevy tajil (jak bylo tehdy zvykem), nicméně si je zapsal a poznámky pak zdědil jeho zeť, matematik Hannibal Nave, který je pak předal Gerolamo Cardanovi a Lodovico Ferrarimu, kteří objevy zveřejnili.
Zaobíral se zejména řešením kubických rovnic, přičemž našel řešení pro kubické rovnice, které neobsahovaly kvadratický člen. Studoval též zlomky a vytvořil vzorec pro součet třetích mocnin.
