V dnešní době se Sauropsida stalo tématem velkého zájmu široké škály lidí. Od odborníků v oboru až po ty, kteří hledají informace na toto téma, Sauropsida představuje bod zájmu pro mnohé. Ať už kvůli svému historickému významu, dopadu na současnou společnost nebo významu ve vědecké oblasti, Sauropsida je i nadále tématem, které vyvolává velkou debatu a fascinaci. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Sauropsida a jeho význam v dnešním světě a poskytneme kompletní a aktuální pohled na toto téma.
![]() | |
---|---|
![]() Příklady různých sauropsidů | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Craniata) |
Infrakmen | čtyřnožci (Tetrapoda) |
Nadtřída | blanatí (Amniota) |
Třída | plazi a ptáci (Sauropsida) |
Žijící skupiny | |
| |
Sesterská skupina | |
Synapsida | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sauropsida je třída obratlovců, do které náleží tradiční řády plazů (želvy, hatérie, šupinatí a krokodýli), ptáci a jejich vyhynulí příbuzní. Byla ustavena jako varianta k tradiční třídě plazi (Reptilia), která neodpovídá novodobým fylogenetickým poznatkům.
Z žijících skupin je stále nejisté především postavení želv (Testudines) v rámci skupiny. Sesterskou skupinou třídy Sauropsida je skupina Synapsida, kam patří současní savci a jejich vyhynulí příbuzní. Mezi bazální zástupce sauropsidů patří například rod Captorhinus, dříve považovaný za jednoho z nejstarších známých plazů.[1]
Největšími známými zástupci této skupiny jsou druhohorní sauropodní dinosauři, jejichž délka se mohla pohybovat až kolem 40 metrů.[2]
Navzdory rozšířenému názoru nebyli populární dinosauři zástupci skupiny šupinatých, nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné. Dinosauři byli zástupci kladu Archosauria, nikoliv Lepidosauria.[3]
Klasifikace podle Bentona, 2004.