Sauran

V tomto článku se podíváme na fascinující život Sauran, postavy, která zanechala nesmazatelnou stopu v historii. V průběhu let byl Sauran předmětem obdivu, kontroverzí a debat a jeho odkaz žije dodnes. Od jeho nejpozoruhodnějších činů až po nejtemnější okamžiky jeho života, se ponoříme do spletitých věcí ze života Sauran, abychom zjistili, co udělalo tuto postavu tak vlivnou. Prostřednictvím svědectví, dokumentů a analýz se pokusíme osvětlit důležitost a dopad Sauran v jeho době i dnes, abychom skutečně pochopili rozsah jeho odkazu.

Sauran
Poloha
Souřadnice43°30′55″ s. š., 67°46′7″ v. d.
StátKazachstánKazachstán Kazachstán
Sauran
Sauran
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sauran (kazašsky Сауран, či Sawran) je archeologické naleziště na Hedvábné stezce v jižním Kazachstánu. V době svého největšího rozkvětu bylo největším městem na území dnešního Kazachstánu a důležitou křižovatkou karavanových tras.

Poloha

Sauran se nachází v Turkestánské oblasti, více než 40 kilometrů severozápadně od hlavního města oblasti Turkestánu, několik set metrů východně od hranice s Kyzylordskou oblastí. Na severu vede trasa transaralské železnice a také kazašská silnice M32. Přibližně 10 kilometrů jižně od místa vykopávek se nachází současné koryto řeky Syrdarja. Stejnojmenná vesnice Sauran a stejnojmenná zastávka transaralské železnice se nachází přibližně 15 kilometrů jihovýchodně.

Popis

Obrázek minaretu v Sauranu z roku 1866

Sauran je považován za nejlépe dochované středověké město v Kazachstánu.[1] V jeho středu se nachází tvrz, která je obklopena zdí o délce více než dva kilometry, a má rozměry přibližně 800 × 900 metrů. Mimo tvrz se zbytek města rozkládá na ploše asi čtyř kilometrů čtverečních. Uvnitř zdí jsou zříceniny budov z 13. až 18. století. Vně hradeb se nachází zbytky obytných, obchodních a veřejných budov, které jsou architektonicky podobné budovám Samarkandu, Chivě a Buchaře. Od městské brány na severu vede až 10 metrů široká hlavní ulice do tvrze, ve středu se nachází 100 × 50 metrů velké prostranství, kde mimo jiné stojí mešita, a odtud vede ulice k druhé městské bráně na jihovýchodě. Na východ od tvrze leží nekropole Sauranu s mešitou. V Sauranu bylo nalezeno mnoho zavlažovacích kanálů, kanátů.

Historie

Archeologické práce v Sauranu 2017, v pozadí pozůstatky hradeb

Podle Erbulata Smagulova je historie Sauranu v těsné spojitosti s historií několika kilometrů jihovýchodně nacházejícího se Qaratöbe. Osídlení Qaratöbe se datuje do předmongolských dob (4. až 13. století n. l.), a historie Sauranu do 14. až 18. století. Mezi oběma místy Smagulov předpokládal časovou a územní kontinuitu.[1]

Sauran byl poprvé písemně zmíněn v souvislosti s Araby, když dobývali region Syrdaje v první polovině 8. století. Následně je město jmenováno středověkými autory v souvislosti s určitými politickými událostmi. Podle Smagulova umožňuje analýza těchto informací charakterizovat Sauran jako nejdůležitější kulturní, ekonomické a politické centrum středověkého Kazachstánu.[2] Ve 14. století byl Sauran sídlem Bílých hord. Nakonec Sauran pomalu klesal do 18. století do bezvýznamnosti ve prospěch Turkestánu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sauran na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Erbulat SMAGULOV - Sauran Medieval Archaeological Complex in South Kazakhstan - Transoxiana 13, 2008. www.transoxiana.org . . Dostupné online. 
  2. ↑ АРХЕОЛОГИЯ, Поволжская. Застройка центральной площади города Сауран XIV–XVI вв. - Поволжская археология. archaeologie.pro . . Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy