Dnes je Buchara téma, které zůstává relevantní a zajímá široké publikum. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na populární kulturu, Buchara je i nadále tématem neustálých debat a studií. Od svých počátků do současnosti Buchara znamenal milník v různých aspektech lidského života a jeho význam zůstává nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Buchara a jeho dopad v různých oblastech se záměrem nabídnout kompletní a obohacující pohled na toto významné téma.
Buchara Buxoro | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 39°46′29″ s. š., 64°25′43″ v. d. |
Nadmořská výška | 225 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+05:00 |
Stát | ![]() |
region | Buchara |
![]() ![]() Buchara | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 39,4 km² |
Počet obyvatel | 280 187 (2020) |
Hustota zalidnění | 7 111,3 obyv./km² |
Světové dědictví UNESCO | |
Název lokality | historické centrum Buchary |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | ii, iv, vi |
Odkaz | 602 (anglicky) |
Zařazení | 1993 (17. zasedání) |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 2001ХХ |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Buchara je hlavní město Bucharské provincie v Uzbekistánu. Ve městě žije přibližně 280 tisíc obyvatel, což z něj činí páté největší město v zemi. Počátky města sahají hluboko do minulosti. Oficiálně bylo založeno v roce 500 př. n. l., avšak obyvatelé se zde díky zdejší oáze usazovali již daleko předtím. Historické centrum města je velmi cenné, od roku 1993 je součástí světového dědictví UNESCO.[1] Mezi nejznámější památky patří stará medresa, minaret Qálán ze 13. stol., emírův palác nebo stará věznice Zindán.