V tomto článku se budeme zabývat Saskia Sassenová a jeho dopadem na různé aspekty dnešní společnosti. Saskia Sassenová je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem díky své relevanci v různých oblastech, jako je politika, ekonomika, technologie a kultura. V následujících několika řádcích bude analyzován vývoj a důsledky Saskia Sassenová, stejně jako jeho vliv na lidské chování a způsob, jakým se vztahujeme ke světu kolem nás. Podobně budou řešeny různé pohledy a přístupy týkající se Saskia Sassenová s cílem poskytnout komplexní vizi, která nám dnes umožní pochopit jeho důležitost a rozsah.
Saskia Sassenová | |
---|---|
![]() Saskia Sassenová | |
Narození | 5. ledna 1947 (78 let) Haag ![]() |
Alma mater | Univerzita v Buenos Aires Notredamská univerzita Poitierská univerzita |
Povolání | Socioložka |
Partner(ka) | Richard Sennett |
Děti | Hilary-Koob Sassen |
Rodiče | Miep vander Voorst Willem Sassen |
Web | www.saskiasassen.com |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Saskia Sassenová (* 5. leden 1947, Haag) je nizozemsko-americká socioložka, profesorka na Kolumbijské univerzitě. Zabývá se především otázkami globalizace, sociologie velkoměstského života (zavedla například vlivný termín „globální město“) a migrace.
Saskia Sassenová se narodila v Nizozemsku, ve městě Haag, 5. ledna 1947. V roce 1948 se odstěhovala se svými rodiči do Argentiny, kde prožila své mládí. Její matka byla Miep vander Voorst a její otec Willem Sassen, notoricky známý pro svou kolaboraci s nacisty v Nizozemsku a v Belgii za druhé světové války, kdy pracoval pro jednotky Waffen SS. Později pracoval jako novinář a pro své působení za druhé světové války byl následně zatčen. Povedlo se mu však uniknout a zbytek svého života strávil v Argentině se svou rodinou. [1]
Saskia Sassenová za svůj život studovala na několika univerzitách po celém světě. Rok strávila na Univerzitě v Poitiers, ve Francii, na Univerzitě v Římě, v Itálii a také na Univerzitě v Buenos Aires v Argentině. Bakalářský titul však získala na Univerzitě Notre Dame v USA, kde dále také pokračovala se svým magisterským a doktorským studiem, za nějž obdržela titul z oboru sociologie roku 1971, respektive 1974. Později také studovala na Harvardově univerzitě. V současné době je profesorkou sociologie Roberta S. Lynda na Kolumbijské univerzitě.[2]
Jejím synem z prvního manželství je malíř a producent Hilary-Koob Sassen. V druhém manželství je nyní Saskia Sassenová provdána za profesora Richarda Sennetta (od roku 1987), který působí na Univerzitě v New Yorku.[3][1]
Ve své první knize s názvem The Mobility of Labor and Capital: A Study in International Investment and Labor Flow (1988) se Sassenová věnuje tématu migrace, hlavně v kontextu migrace do USA za prací mezi lety 1960 a 1985. Přelomovou informací studie je fakt, že pokud vyspělé státy budou investovat do rozvojových zemí, nedojde tím dle Sassenové ke snížení migrace, ba naopak.[4][5] Tématem migrace se zabývá také její kniha Guests and aliens (1999). Princeton University Press vydal roku 1991 jednu z nejznámějších publikací autorky s názvem The global city: New York, London, Tokyo (1991), kde nastinuje proces, který vynesl tato města mezi světové metropole.O 3 roky později vychází i téměř 270 stránková publikace Cities in a world economy (1994). Saskia Sassenová se ve svém díle dále věnuje problematice národní suverenity v rámci nadnárodních korporací v publikaci Losing control? Sovereignty in An Age of Globalization (1996). V knize Globalization and its discontents: Essays on the New Mobility of People and Money (1998) dává nový pohled na celosvětové dopady globalizace. Jednou z nejvlivnějších studií současnosti na toto téma je Territory, Authority, Rights: From Medieval to Global Assemblages (2006), kde se autorka věnuje změně třech aspektů od pravěku až po současnost - tj. teritorium, autority a právo. Nejnovější kniha Sassenové nese příznačný název Expulsions: Brutality and Complexity in the Global Economy (2014) a jedná se o příkrou kritiku brutality a složitosti světové ekonomie.[2]
Tento termín zpopularizovala právě Saskia Sassenová ve své knize The global city z roku 1991. Označuje jím dnešní nejvýznamnější řídící centra - jako příklad používá New York, Londýn a Tokyo a ukazuje na nich 4 nové rysy, která města tohoto typu mají. Zaprvé jedná se o místa rozhodování, to znamená, že se zde řídí globální ekonomika. Zadruhé sídlí zde hlavní finanční společnosti a firmy poskytující specializované služby, což má dnes větší vliv na ekonomiku než klasická výroba. Zatřetí tu probíhá výroba a inovace v těchto nových odvětví průmyslu. A začtvrté globální města představují trh tohoto průmyslu.
Dále Saskia Sassenová poukazuje na to, že tato města mají většinou rozdílnou historii, ale v posledních desetiletí zažívají podobné změny. Stávají se centrální kontrolou klíčových operací ve světě rozptýlené světové ekonomiky. Zatímco se ekonomický život globalizuje, management je soustředěn do těchto center. A zde probíhá nejen koordinace ale i produkce služeb potřebných k řízení továren a kanceláří po celém světě. Saskia Sassenová říká, že to, co dělá město globálním, je právě zboží v podobě služeb a financí.
Důsledkem toho je vysoká koncentrace těchto výrobců na jednom místě, kteří spolu interagují a navazují kontakty. Probíhá zde mísení národních, nadnárodních i zahraničních firem. Například v New Yorku sídlí pobočky 350 zahraničních bank a 2500 dalších zahraničních kooperací. A tyto globální města mezi sebou soupeří, ale zároveň spolu vytvářejí systém, který je do značné míry oddělený od jednotlivých státních celků.
Saskia Sassenová pohlíží i na negativa globálních měst, kde se rozšiřuje propast mezi bohatými, kteří prosperují právě z tohoto nově vyvíjejícího se systému a chudých stojících o tradiční pracovní uplatnění.[6]
Saskia Sassenová je autorkou mnoha odborných článků. Ve skromném výtahu můžeme zmínit:[7]
Nizozemsko-americká socioložka je také častou účastnicí různorodých televizních a online debat.