Sü Sia-kche

V tomto článku prozkoumáme téma Sü Sia-kche z různých pohledů s cílem analyzovat a pochopit jeho význam v dnešní společnosti. Sü Sia-kche je dnes velmi aktuální téma, protože ovlivňuje četné aspekty každodenního života a hraje zásadní roli v osobním, profesním a sociálním rozvoji. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme zabývat různými aspekty Sü Sia-kche a prozkoumáme jeho důsledky, výzvy a příležitosti. Stejně tak se ponoříme do výzkumů a studií, které nabízejí hlubší pohled na Sü Sia-kche a jeho vliv v různých kontextech. Doufáme, že tento článek poskytuje obohacující a stimulující pohled na Sü Sia-kche a povzbuzuje k diskusi a reflexi tohoto velmi relevantního tématu.

Sü Sia-kche
Portrét Sü Sia-kchea
Portrét Sü Sia-kchea
Rodné jménoSü Chung-cu
Jiná jménaSü Čen-č’
Narození5. ledna 1587
Ťiang-jin, Ťiang-su
Úmrtí8. března 1641 (ve věku 54 let)
Ming
Zeměříše Ming
Povoláníobjevitel, geograf a spisovatel
Znám jakocestovatel a geograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sü Sia-kche je čínské jméno, v němž Sü je příjmení a Sia-kche pseudonym.

Sü Sia-kche (čínsky pchin-jinem Xú Xiákè, znaky 徐霞客; 5. ledna 1587 – 8. března 1641) byl čínský spisovatel a geograf známý svými cestopisy, posmrtně vydanými jako Cestovní deníky Sü Sia-kchea, ale také statečností a pokorou.

Jména

Sü Sia-kcheovo rodné jméno bylo Sü Chung-cu (čínsky pchin-jinem Hóng​zǔ​, znaky 弘祖 (徐弘祖, Xú​ Hóng​zǔ​), používal zdvořilostní jméno Čen-č’ (čínsky pchin-jinem Zhènzhī, znaky 振之), Sia-kche byl jeho pseudonym.

Život a dílo

Sü Sia-kche pocházel z okresu Ťiang-jin (v moderní prefektuře Wu-si v provincii Ťiang-su). Přes třicet let cestoval po Číně, tehdy říši Ming, přičemž si pořizoval obsáhlé zápisky, posmrtně vydané pod názvem Cestovní deníky Sü Sia-kchea.[1] Jeho dílo spadá do tradičního čínského žánru „zápisků z cest“ (遊記文學, jou-ťi wen-süe), který používal stylistické postupy čínské prózy k zobrazení cestovních zkušeností.[2]

Na svých cestách po Číně cestoval se služebníkem Ku Singem (顾行). Na cestách přestál mnoho těžkostí, často byl odkázán na přízeň příslušníků místní džentry, kteří mu pomáhali poté, co byl okraden o všechny své věci.[1] Opati různých buddhistických klášterů, které navštívil, mu hradili i drobné služby typu záznamu historie jejich sídla.[1] Od zasněžených průsmyků S’-čchuanu k subtropickým džunglím Kuang-si nebo tibetským horstvům, popsal všechny své zkušenosti a seznámil čtenáře s enormním množstvím svých pozorování. Jeho zápisky obsahují 404 tisíc znaků, na tehdejší dobu mimořádně dlouhé dílo.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 3. Taipei: Caves Books, 1986. S. 524. 
  2. ↑ HARGETT, James M. Some Preliminary Remarks on the Travel Records of the Song Dynasty (960-1279). Chinese Literature: Essays, Articles, Reviews (CLEAR). Červenec 1985, s. 67–69. ISSN 0161-9705. 
  3. ↑ Hargett, 69.

Literatura

  • HARGETT, James M. Some Preliminary Remarks on the Travel Records of the Song Dynasty (960-1279). Chinese Literature: Essays, Articles, Reviews (CLEAR). Červenec 1985, s. 67–93. ISSN 0161-9705. 
  • NEEDHAM, Joseph. Science and Civilization in China: Volume 3. Tchaj-pej: Caves Books, 1986. 
  • WARD, Julian. Xu Xiake (1587-1641): the art of travel writing. 1. vyd. Richmond, Surrey: Curzon, 2001. 231 s. ISBN 0-7007-1319-0. (anglicky) 

Externí odkazy