V tomto článku prozkoumáme dopad Régis Debray v různých oblastech každodenního života. Od svého vlivu na technologie až po roli ve společnosti se Régis Debray stal v současném světě stále aktuálnějším tématem. Prostřednictvím hloubkové analýzy prozkoumáme, jak Régis Debray formoval způsob, jakým interagujeme se světem kolem nás, a také důsledky, které to má pro budoucnost. Od jeho počátků až po současnou přítomnost se tento článek snaží osvětlit klíčovou roli, kterou Régis Debray hraje v našem každodenním životě, a jak bude její vliv nadále utvářet naši přítomnost a budoucnost.
Régis Debray | |
---|---|
![]() Régis Debray (2019) | |
Rodné jméno | Jules Régis Debray |
Narození | 2. září 1940 (84 let) Paříž |
Povolání | filozof, spisovatel, úředník, novinář, učitel a romanopisec |
Alma mater | Univerzita Paříž 1 Panthéon-Sorbonne (do 1993) École normale supérieure Lyceum Ludvíka Velikého Fakulta umění Pařížské univerzity |
Žánr | esej |
Témata | filozofie |
Významná díla | La neige brûle |
Ocenění | Všeobecná soutěž (1960) Cena Feminy (1977) Cena Josepha Kessela (1993) Prix Aujourd'hui (1996) Prix Décembre (1996) … více na Wikidatech |
Děti | Laurence Debray |
Rodiče | Georges Debray a Janine Alexandre-Debray |
Příbuzní | Pierre Debray-Ritzen (strýc) |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jules Régis Debray (* 2. září 1940, Paříž) je francouzský filozof, novinář, spisovatel a aktivista.
Vystudoval filozofii na École Normale Supérieure, kde byl žákem Louise Althussera. V 60. letech byl profesorem filozofie na univerzitě v Havaně. Analyzoval levicová hnutí Latinské Ameriky, jeho kniha Révolution dans la révolution? z roku 1967 měla mezinárodní ohlas. Měl blízko k Ernestu Che Guevarovi, svými koncepcemi ho silně ovlivnil, zejména ve strategii "dvou, tří Vietnamů". Doprovázel ho i při jeho guerillové výpravě do Bolívie, při níž byl Che Guevara zabit. Debray sám byl při této výpravě uvězněn a odsouzen ke 30 letům vězení. Propuštěn byl po masivní mezinárodní kampani, na níž participoval Jean Paul Sartre, André Malraux, Charles de Gaulle i papež Pavel VI. Odešel poté do Chile, kde podporoval Salvadora Allendeho. Po Pinochetově puči se roku 1973 vrátil do Francie. V letech 1981-1988 byl poradcem francouzského socialistického prezidenta François Mitterranda pro oblast zahraniční politiky. Připisuje se mu oslabení vazeb s USA. V novém tisíciletí na sebe upozornil svým bojem za zákaz náboženských symbolů ve francouzských školách. Je znám též svou kritikou současné politiky jako antipolitiky zříkající se minulosti i budoucnosti a omezující se na politický marketing.
V oblasti filozofie proslul svými analýzami role obrazu ve společnosti. Rozlišuje tři epochy obrazu: éru ikony, éru idolu a éru vize. Svou nauku nazývá mediologie. Píše i prózu a divadelní hry. Za beletristickou knihu La neige brûle získal roku 1977 Prix Femina.