Rychvald (hrad)

V tomto článku prozkoumáme Rychvald (hrad) z různých úhlů a pohledů s cílem důkladně porozumět jeho důležitosti, dopadu a relevanci v současném kontextu. Zdůrazníme různé aspekty a dimenze Rychvald (hrad), prozkoumáme jeho vliv v různých oblastech a jeho interakci s dalšími prvky, které utvářejí naši realitu. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy odhalíme složitost a hloubku Rychvald (hrad) a nabídneme komplexní vizi, která nám umožní plně ocenit jeho význam. S využitím holistického přístupu přistoupíme k Rychvald (hrad) z mnohostranné perspektivy a vyzveme čtenáře, aby se ponořil na cestu objevování a porozumění, která mu rozšiřuje obzory a obohacuje jeho znalosti o tomto tématu.

Rychvald
Základní informace
Slohgotický
Výstavbapřed rokem 1371
Stavebníkpáni z Kunštátu
Poloha
Adresazápadně od města, Lysice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°27′29,88″ s. š., 16°30′41,76″ v. d.
Rychvald
Rychvald
Další informace
Rejstříkové číslo památky38646/7-534 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychvald je zřícenina hradu asi 1,5 km od Lysic v okrese Blansko. Zřícenina je chráněna jako kulturní památka.[1]

Historie

Hrad nechali v polovině 14. století vystavět příslušníci pánů z Kunštátu, pravděpodobně Kuna z Kunštátu a Lysic. Po jeho smrti hrad zdědili jeho čtyři synové, kteří se po hradu psali. Ješek Puška z Kunštátu, který se po Rychvaldu uváděl již roku 1371, zakrátko nato vyženil hrad Otaslavice, kam se odstěhoval. Roku 1375 hrad, z dosud neznámých příčin (pravděpodobně kvůli sporu pánů z Kunštátu s markrabětem Janem Jindřichem) dobyly a zbouraly oddíly brněnských měšťanů. Ten byl však zakrátko nato obnoven a od roku 1398 byl součástí lysického panství. Další osudy hradu nejsou blíže známy. Jeho zánik lze dle archeologických nálezů předpokládat v první polovině 15. století. Poslední zmínka pochází z roku 1437, kdy jej Hynek z Ronova a Mitrova zastavil své manželce.

Popis hradu

Hrad byl dvojdílné dispozice. Předhradí má tvar trojúhelníka s rozměry 30 × 25 metrů) a byla na něm zřejmě jen dřevěná zástavba. Ze dvou stran bylo chráněno příkopem a valem. Na straně přístupové šíje se dochoval pouze příkop široký 10–18 metrů. Další příkop o šířce 17 metrů a hloubce až 6,5 metru je částečně vylámán ve skále a odděloval předhradí od zděného hradního jádra o rozměrech (55 × 30 metrů).[2]

Sníženou zadní část hradního jádra spojovalo s vyvýšenou palácovou částí částečně dochované schodiště vytesané do skály. Hrad byl na severní a západní straně vybaven parkánem. Na severozápadě zřejmě stála vstupní stavba, do které ústila přístupová cesta procházející parkánem. Na jižní straně jádra se nacházel zřejmě čtyřprostorový palác a nelze vyloučit, že do jádra se vstupovalo právě jím. Věž hrad zřejmě neměl a šlo tedy o hrad s modifikovanou plášťovou dispozicí či palácovou dispozicí. Obvodní zdi hradu jsou až 2,7 metru silné. Ze staveb v jádře se dochovala část zdiva paláce, parkánu a zadní části hradu. Na hradě byl ve 20. století proveden archeologický výzkum Františkem Zřídkaveselým. Z hradu mají pocházet dvoje železné plátované dveře dnes osazené ve sklepení zámku v Lysicích.[2]

Fotogalerie

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 150643 : Hrad Rychvald, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ a b PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-046-2. S. 554–555. 

Externí odkazy