Rudolická hornatina

V dnešním světě je Rudolická hornatina tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku spustil Rudolická hornatina řadu debat, diskuzí a úvah, které zdůraznily význam a dopad, který má na naši společnost. Ať už na osobní, sociální, politické, ekonomické nebo kulturní úrovni, Rudolická hornatina zanechal svou stopu v různých oblastech a vyvolal velký zájem a vliv na způsob, jakým vnímáme svět kolem nás a jak se k němu vztahujeme. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a relevanci Rudolická hornatina, analyzujeme jeho vliv na různé aspekty našeho každodenního života a poskytneme kompletní přehled o jeho významu a dopadu dnes.

Rudolická hornatina
NPR Jezerka
NPR Jezerka
Nejvyšší bod923 m n. m. (Medvědí skála)
Rozloha134,7 km²
Nadřazená jednotkaLoučenská hornatina
Sousední
jednotky		Přísečnická hornatina
Bolebořská vrchovina
Novoveská hornatina
Chomutovsko-teplická pánev
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Rudolická hornatina
Rudolická
hornatina
Horninyortorula, pararula
Souřadnice50°34′59″ s. š., 13°25′1″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolická hornatina je geomorfologický okrsek ve střední části Krušných hor v okresech Chomutov a Most.

Poloha a sídla

Na severu je okrsek uměle vymezen státní hranicí s Německem. Přibližně v místech hraničního přechodu mezi Deutschneudorfem a Novou Vsí v Horách se hranice stáčí směrem na jih k Dřevařskému rybníku, odkud pokračuje údolím Černického potoka k úpatí hor. Podél něj vede k Vysoké Peci, u které se stočí podél Kundratického potoka k severu a u Pyšné znovu na západ. Dále hranici přibližně vymezují vesnice Boleboř a Orasín a údolí Bíliny. Od samoty Nový Dům hranice obejde západní úbočí Jeleního vrchu a pokračuje k zaniklé osadě Pohraniční. Dalšími významnějšími sídly jsou Kalek, Brandov a Hora Svaté Kateřiny u hranice s Německem.[1]

Geologie

Z hornin v Rudolické hornatině převažují starohorní až prvohorní ortoruly, méně pararuly. Z třetihorních vulkanických hornin je významný rozsáhlý relikt bazaltového příkrovu na Kamenném vrchu jižně od Brandova.[2]

Geomorfologie

Vrcholová plošina v okolí Malého Háje
Přírodí rezervace Buky a Javory v Gabrielce

Rudolickou hornatinu tvoří strukturně denudační plošiny a hřbety.[2] Okrsek se mírně svažuje směrem k Brandovu, u kterého se nalézá mělká pánev s černouhelnými slojemi z mladších prvohor.[3] Uhlí se těžilo v dole Zdař Bůh v letech 1826–1924, po kterém zůstala asi 200 metrů dlouhá halda s výskytem prachovců s otisky rostlin.[4]

V geomorfologickém členění má okrsek označení IIIA-2B-2.[2] Sousedí s geomorfologickými okrsky Přísečnickou hornatinou, Bolebořskou vrchovinou a Novoveskou hornatinou a na jihovýchodě s geomorfologickým podcelkem Chomutovsko-teplickou pánví.[3]

Vrcholy

Nejvyšším vrcholem Rudolické hornatiny je Medvědí skála (923[5] m n. m.)[2] asi čtyři kilometry jihovýchodně od Hory Svaté Kateřiny. Další vrcholy jsou:

Ochrana přírody

V Rudolické hornatině se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území: jedna část přírodní památky Prameniště Chomutovky (dříve též Bučina na Kienhaidě), přírodní rezervace Buky a javory v Gabrielce a národní přírodní rezervace Jezerka. Do západní části také okrajově zasahuje přírodní park Bezručovo údolí.[2]

Reference

  1. ↑ CENIA. Geomorfologická mapa ČR . Praha: Národní geoportál INSPIRE . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Rudolická hornatina, s. 385–386. 
  3. ↑ a b BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116–117. 
  4. ↑ MLČOCH, Bedřich. Brandov – halda dolu Zdař Bůh . Česká geologická služba, 1994-12-31, rev. 2009-10-07 . Dostupné online. 
  5. ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online. 

Externí odkazy