Rudolf Rauscher

V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Rudolf Rauscher. Dozvíme se o jeho původu, jeho praktických aplikacích a jeho významu dnes. Rudolf Rauscher je téma, které upoutalo pozornost odborníků i fanoušků, a jeho studium a pochopení jsou zásadní pro pochopení jeho dopadu na různé aspekty našeho každodenního života. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do jeho detailů, prozkoumáme jeho důsledky a objevíme nové aspekty, které nám pomohou lépe porozumět světu kolem nás. Připravte se na prozkoumání fascinujícího tématu, které vám nepochybně poskytne nový pohled na Rudolf Rauscher.

prof. JUDr. Rudolf Rauscher
Děkan Právnické fakulty UK v Bratislavě
Ve funkci:
1933 – 1934
PředchůdceRichard Horna
NástupceCyril Čechrák
Narození14. září 1896
Michle
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. listopadu 1941 (ve věku 45 let)
Brno
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materUniverzita Karlova
Profesepedagog, historik a vydavatel
CommonsRudolf Rauscher
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Rauscher (14. září 1896 Michle[1] – 6. listopadu 1941 Brno) byl český právní historik, profesor Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.

Život

Narodil se do úřednické rodiny. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na níž se začal pod vedením profesorů Kadlece, Stiebera a Kaprase intenzivně zajímat o právní historii. Ještě za studií zde získal místo prvního asistenta fakultní seminární knihovny, byl také redaktorem odborného časopisu Všehrd a publikoval svou první práci, Zemské míry na Moravě. Po promoci v roce 1921 absolvoval studijní cestu po právnických fakultách v Krakově, Varšavě, Poznani a Lvově a roku 1923 se s prací Dědické právo podle českého zemského práva habilitoval v Praze v oboru dějin státu a práva na území Československa.[2]

Roku 1925 vydal Volební kapitulace a korunovační reversy panovníků ve státech střední Evropy a na jejím základě mu bylo o rok později nabídnuto místo mimořádného profesora obor dějin práva ve střední Evropě na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, které bez váhání přijal. Na bratislavské právnické fakultě poté strávil 13 plodných let, ačkoli se v polovině 30. let neúspěšně snažil vrátit zpět do Prahy. Vedl zde Ústav slovanských práv, roku 1930 byl jmenován řádným profesorem a v letech 1933–1934 byl děkanem fakulty. Stal se také členem Šafárikovej učenej společnosti, pražského Slovanského ústavu, Towarystwa naukoweho ve Lvově, Společnosti pro studium národnostních otázek a dopisujícím členem Královské české společnosti nauk. Byl velmi vědecky činný, kromě učebnic Slovenské právní dějiny v rámci dějin práva ve střední Evropě, Dějiny veřejného práva ve střední Evropě a Přehled dějin soukromého práva ve střední Evropě vydal celou řadu odborných monografií, statí a článků.[3] Svým studentům umožňoval publikovat ve sborníku Práce.[4]

Krize konce 30. let a slovenská autonomie však jeho akademickou dráhu v Bratislavě násilně přerušily. Tak jako i jiní Češi, kteří zde působili, byl nucen ze Slovenska odejít. Byl přeložen na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde se počátkem roku 1939 stal profesorem dějin veřejného a soukromého práva ve střední Evropě. Tato etapa však netrvala dlouho, 17. listopadu 1939 byly všechny české vysoké školy okupační mocí uzavřeny a profesor Rauscher tak byl zbaven místa. Hodlal se věnovat vědeckému bádání soukromě, roku 1941 např. publikoval práci Nejstarší moravský zákon, ale po prohlídce jeho bytu gestapem zemřel na infarkt.[5]

Dílo

  • Zemské míry na Moravě, 1919
  • Dědické právo podle českého práva zemského, 1922
  • K rukojemství v českém právu zemském, 1923
  • Volební kapitulace a korunovační reversy panovníků ve státech střední Evropy, 1925
  • Usmrcení člověka v českém právu zemském, 1927
  • O bratrské adopci v zemském právu uherském do Verböczyova tripartita, 1928
  • O rodinném nedílu v českém a v uherském právu zemském před tripartitem, 1928
  • Urážka na cti podle českého práva zemského, 1928
  • O krádeži a loupeži v českém právu zemském, 1929
  • O regestru varadínském: k dějinám božích soudů v Uhrách, 1929
  • Trestné činy proti životu v Obnoveném zřízení zemském a v Hrdelním řádu Josefa I., 1929
  • Přehled dějin právních pramenů na Slovensku, 1930
  • Soudní knihy osvětimské a zátorské z r. 1440–1562, 1931
  • O nálezech zemského soudu českého XVI. stol., 1933
  • O žilinském právu magdeburském, německým jazykem sepsaném z roku 1378, 1933
  • Zemští konšelé v českém právu 13. a 14. stol., 1933
  • Kniha žilinská: o právu magdeburském německým jazykem v Knize žilinské z roku 1378, 1934
  • Několik úvah o programu a cílech slovanských právních dějin, 1934
  • O popravčí knize pánů z Rožmberka, 1934
  • O vědecké metody při zkoumání soukromého práva u Slovanů v dobách starších, 1935
  • Trestní činy proti životu v uherském právu do počátku 16. století, 1937
  • Nejstarší moravský zákon, 1941

Reference

  1. ↑ Kniha narozených farnosti při kostele Narození Panny Marie v Michli . Archiv hlavního města Prahy . Matriční záznam o narození a křtu. MCH N52. Dostupné online. 
  2. ↑ Rudolf Rauscher (1896 – 1941) . Brno: Právnická fakulta Masarykovy univerzity . Dostupné online. 
  3. ↑ Rudolf Rauscher (1896 – 1941) . Brno: The European Society for History of Law . Dostupné online. 
  4. ↑ KADLECOVÁ, Marta. Rudolf Rauscher. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v meziválečném období (1918–1939). Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 54–56.
  5. ↑ KADLECOVÁ, Marta. Život a dílo prof. JUDr. Rudolfa Rauschera. Brno: Masarykova univerzita, 1993. ISBN 80-210-0787-7. S. 4. 

Externí odkazy