V níže uvedeném článku se tématu Rudolf Grossmann (malíř) budeme věnovat z různých pohledů a přístupů. Bude analyzován jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho význam dnes. Kromě toho budou ponořeny do jeho důsledků v různých oblastech, od sociálních po vědecké, včetně kulturních a ekonomických aspektů. Budeme se snažit nabídnout komplexní a globální vizi Rudolf Grossmann (malíř), aby čtenář mohl pochopit její význam a vliv v dnešním světě. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme proniknout do různých aspektů, které definují Rudolf Grossmann (malíř), a poskytnout podrobné a aktualizované informace o tomto širokém a rozmanitém tématu.
Rudolf Grossmann | |
---|---|
![]() | |
Narození | 25. ledna 1882![]() |
Úmrtí | 28. listopadu 1941 (ve věku 59 let)![]() |
Národnost | německá |
Povolání | grafik |
Rodiče | Marie Großmann |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf Grossmann (též Rudolph Grossmann, celým jménem Rudolf Wilhelm Walther Großmann; 25. ledna 1882 Freiburg im Breisgau, Německo – 28. listopadu 1941 Freiburg im Breisgau, Německo[1]) byl německý umělec a grafik.
Rudolf Grossmann vyrůstal v uměleckém prostředí. Jeho dědeček byl dvorní malíř Wilhelm Dürr, jeho matka portrétní malířka. Rudolf Grossmann nejprve studoval medicínu a filozofii v Mnichově v letech 1902–1904, pak šel na pět let do Paříže, kde byl mimo jiné student Luciena Simona.[2] Tam se věnoval, zpočátku pod vlivem Paula Cézanna, krajinomalbě. S Julesem Pascinem cestoval do Belgie a Holandska. Další studijní cesty ho zavedly do severní a jižní Francie, do Vídně, Budapešti a Stockholmu.
Předtím, než pokračoval v cestování (někdy doprovázen svým přítelem Hansem Purrmannem) zůstal v roce 1910 na čas v Berlíně. Navštívil Engadin, Mnichov, Tegernsee a Itálii.
Po návratu do Německa žil Grossmann v Berlíně a od té doby pracoval jako grafik. Vytvářel mimo jiné knižní ilustrace a portréty celebrit. V roce 1928 se stal profesorem na Kunsthochschule v Berlíně[3] a byl členem uměleckých skupin Berliner Secession a Deutscher Künstlerbund.
Po uchopení moci nacisty byl v roce 1934 vyloučen jako profesor ze školy a odešel do Freiburgu. Grossmannovy práce byly národními socialisty hanobeny jako „degenerované“. V roce 1937 byla tři jeho díla vystavena na nacistické propagandistické výstavě Entartete Kunst v Mnichově a 206 jeho děl bylo zabaveno.[3]
Zemřel v roce 1941 ve Freiburgu, ve svých 59 letech.
Je známý jako ilustrátor knih několika spisovatelů své doby. Kromě toho umělecky ztvárňoval portréty a zaznamenával obrazy každodenního života. Řadí se mezi umělce německého expresionismu, ale udržoval si vlastní linii. V roce 1937 byl po převzetí moci národními socialisty očerněn na výstavě Zvrhlé umění v Michově.