V dnešním světě se Rozeta (architektura) stal tématem nejvyšší důležitosti a relevance. Ať už pro svůj dopad na společnost, svůj význam v historii nebo svůj vliv na náš každodenní život, Rozeta (architektura) upoutal pozornost odborníků i fanoušků. V tomto článku podrobně prozkoumáme všechny aspekty související s Rozeta (architektura), od jeho počátků až po jeho dnešní dopad. Budeme analyzovat různé pohledy, názory a debaty kolem Rozeta (architektura) s cílem poskytnout komplexní a kompletní vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Rozeta (z francouzského „la rosette“ - růžička) nebo také růžice je v architektuře označení pro kruhové okno, často velkých rozměrů, umístěné většinou nad vstupním portálem stavby nebo ve štítech příčných chrámových lodí. V Evropě je typické pro gotické kostely i pro synagogy, kde bývá vyplněna vitrážemi. Objevuje se i v období renesance či klasicismu a také v 19. století na historizujících stavbách.
Mimo evropskou kulturu se rozeta objevuje i v jiných oblastech. Rostlinné ornamenty ve formě stylizovaných květů do kruhu se vyskytovaly již v mezopotámském umění (5000 let př. n. l.), v egyptském umění Staré i Nové říše a také v asyrském a babylonském umění, jak dokládá výzdoba Ištařiny brány v berlínském Pergamonmuseum.
Architektonické ztvárnění rozety využívá mnohdy symboliku čísel a kruhu k vizuálnímu vyjádření všudypřítomnosti Boha, životního cyklu nebo věčného návratu. Tajemství rozet v gotických katedrálách není odhaleno a nejspíše souviselo s alchymií:
Rozeta sama o sobě představuje působení ohně a jeho trvání. Proto se středověcí mistři snažili vyjádřit rozetami pohyby hmoty vzbuzené živlovým ohněm, jak si lze všimnout na severním průčelí katedrály v Chartres, na rozetách v Toulu ...Fulcanelli, Příbytky mudrců; L.Charpentier, Mysterium katedrály v Chartres, str.194