Chór (architektura)
V den Chór (architektura) stojíme před velmi důležitým tématem, které si zaslouží, abychom se mu věnovali a podrobně diskutovali. Dopad, který má Chór (architektura) na naše životy, je nepopiratelný a jeho význam je nesporný. V průběhu historie byl Chór (architektura) předmětem četných studií, debat a úvah, což dokazuje jeho význam v různých oblastech a kontextech. V tomto článku se ponoříme do světa Chór (architektura), prozkoumáme jeho mnohé aspekty a analyzujeme jeho vliv na naši současnou společnost. Abychom mohli nabídnout úplný a objektivní pohled, prozkoumáme různé úhly pohledu a argumenty, abychom obohatili naše chápání Chór (architektura) a jeho důsledků.
Chór je jiný název pro kněžiště, tedy pro tu část kostela, ve které stojí hlavní oltář a v níž se slouží bohoslužba a čte Písmo.
Striktně vzato je vhodné používat termín chór pouze v případě, kdy jde o klášterní či kapitulní kostel – se sborem mnichů či členů kapituly. Proto je obecně vhodnější používat univerzálnější termín presbytář. U románských kostelů přiléhá k chóru apsida. Od lodi je chór oddělen tzv. vítězným obloukem, označovaným též jako triumfální oblouk. Ve středověku býval v těchto místech umístěn tzv. lettner neboli chórová přepážka. V případně kapitulních či klášterních kostelů (především žebravých řádů) byl chór značně rozlehlý a byly zde umístěny chórové lavice, tzv stally. U gotických katedrál obíhá chór ještě chórový ochoz s věncem kaplí. V barokním období může být u klášterních kostelů mnišský chór umístěn až za hlavním oltářem, nebo dokonce v samostatné místnosti, která ke kostelu pouze přiléhá, ale není už jeho součástí.
Nejde o místo, kde jsou umístěni zpěváci – pro pěvecký sbor je v kostele vyhrazeno místo na hudebním kůru neboli na kruchtě.
Poznámka
V antickém divadle šlo o místo pro sbor tanečníků a pěvců.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu chór na Wikimedia Commons
