V tomto článku se chystáme prozkoumat dopad Romantická architektura na současnou společnost. Od svého vystoupení na globální scéně vzbudil Romantická architektura velký zájem a vyvolal nespočet debat v různých oblastech, jako je politika, kultura, technologie nebo věda. V tomto smyslu navrhujeme komplexně analyzovat, jak Romantická architektura proměnil způsob, jakým žijeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. Na těchto stránkách prozkoumáme jak pozitivní aspekty, tak výzvy, které Romantická architektura pro naši společnost představuje, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fenoménu.
Romantická architektura je označení pro architekturu přibližně konce 18. a první poloviny 19. století inspirovanou romantismem a podstatně se kryje s klasicismem. Nevyznačuje se specifickým tvaroslovím jako předchozí architektonické slohy a je pro ni typická imitace starodávné a exotické architektury.[1]
Součástí romantické architektury je raný neboli romantický historismus, který napodoboval prvky starodávných, například gotických staveb. Podobně jako pozdější eklektismus přistupuje ke svým vzorům povrchně a často používá architektonické prvky (např. cimbuří) dekorativně, tedy jako ozdobu a nikoli dle jejich původní funkce. Tím se liší od pozdějších historismů (např. novogotiky), které se snaží napodobovat historický styl architektury tak, jak ji stavěli dávní architekti.[1][2]
Oblíbené bylo zakládání anglických parků, ve kterých se uplatnila drobná romantická architektura včetně umělých zřícenin (romantická zřícenina), oblíbená byla i inspirace starověkem (pyramida, obelisk, antický chrámek) nebo architektura vzdálených krajů (minaret, čínský pavilon).[3]