Novobyzantský sloh
Dnes vstoupíme do fascinujícího světa Novobyzantský sloh, tématu, které upoutalo pozornost milionů jedinců po celém světě. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Novobyzantský sloh předmětem studia, debat a obdivu. S dědictvím, které trvá staletí, Novobyzantský sloh zanechal nesmazatelnou stopu v různých aspektech společnosti. V tomto článku prozkoumáme historii, důležitost a důsledky Novobyzantský sloh a poskytneme hlubší vhled do tématu, které i dnes vyvolává zájem a inspiraci.
Novobyzantský sloh neboli neobyzantský styl byl architektonický směr vzniklý v západní Evropě ve 40. letech 19. století, který se řadí mezi historizující slohy. Využíval prvky byzantského slohu, používaného v pravoslavné architektuře 5. až 11. století. Vzorem byly hlavně středověké stavby v Konstantinopoli (dnešní Istanbul) a Raveně. Novobyzantský sloh se používal především u staveb náboženského a institucionálního určení. Vyvrcholil v Rusku v poslední čtvrtině 19. století. Izolovaná novobyzantská škola existovala ještě v meziválečné Jugoslávii.
Příklady staveb v novobyzantském slohu jsou katedrála svatého Alexandra Něvského v Sofii, Westminsterská katedrála v Londýně, chrám svatého Vladimíra v Kyjevě nebo chrám svatého Alexandra Něvského v Postupimi. Vliv novobyzantské architektury je patrný také na architektuře pařížské baziliky Sacré-Cœur.
V Česku je novobyzantský sloh zastoupen několika stavbami především náboženského určení. Významný je zejména kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánských Lázních budovaný v letech 1844 až 1848 podle projektu architekta Johanna Gottfrieda Gutensohna.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu novobyzantský sloh na Wikimedia Commons
