Rekordy kosmonautů

Následující tabulky uvádějí rekordy týkající se kosmonautů – vývoj rekordu v celkové délce pobytu v kosmu, pořadí nejdelších letů, vývoj rekordu v počtu letů absolvovaných jedním kosmonautem a vývoj rekordu v počtu lidí současně pobývajících ve vesmíru. Aktualizace je provedena k 19. březnu 2025.

Následující přehled zobrazuje vývoj světového rekordu v počtu dní strávených v kosmickém prostoru. Sčítají se dny za všechny lety kosmonauta v jeho životě v den posledního přistání na Zemi. Zeleně je vyznačen kosmonaut v současnosti pobývající ve vesmíru.

V tomto přehledu je dvacet nejdelších jednotlivých letů kosmonautů ve vesmíru. Pokud některý z letů v současnosti pokračuje, je vyznačen zeleně.

Tabulka uvádí, který z 631 kosmonautů a astronautů jako první v historii dosáhl rekordu v počtu absolvovaných letů, a kolik kosmonautů od té doby dosáhlo stejného počtu letů (držitel rekordu mezi nimi nemusí být, pokud po vytvoření rekordu absolvoval ještě další lety):

Tabulka shrnuje, jak se vyvíjel rekord v počtu lidí, kteří současně pobývali ve vesmíru, a to i na navzájem nesouvisejících misích; v posledním sloupci pak údaj, kolikrát byl rekord vyrovnán a kdy naposledy:

Rekordem svého druhu jsou i časové úseky, kdy ve vesmíru nebyl žádný člověk. Od návratu Jurije Gagarina z jeho prvního a jediného letu 12. dubna 1961 taková situace nastala 84x, naposledy v týdnu od 24. do 31. října 2000, mezi přistáním raketoplánu Discovery po letu STS-92 – poslední přípravné misi k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) – a startem Sojuzu TM-31, který na stanici dopravil první stálou posádku. Od 31. října 2000 je tak ISS obsazena lidskou posádkou nepřetržitě již více než 20 let.

Stojí za povšimnutí, že po dosažení rekordního počtu 13 lidí současně pobývajících ve vesmíru se rekordní počet dále nezvyšoval po celých 26 a půl roku. Od roku 2011 nedocházelo ani k vyrovnávání tehdy platného ani předchozích rekordních počtů, což bylo důsledkem ukončení provozu amerických raketoplánů, které vynášely do vesmíru až sedmičlenné posádky. Změna tohoto trendu nastala až s příchodem lodí Crew Dragon, když nejprve na jaře 2021 díky současným letům SpaceX Crew-1 a SpaceX Crew-2 se čtyřčlennými posádkami (a spolu s tříčlennou posádkou Sojuzu MS-18) byl vyrovnán jeden z předchozích rekordů (11 osob současně), a poté byl na podzim – opět díky dvěma současným letům lodí Crew Dragon – ustaven nový rekord, současný pobyt 14 osob ve vesmíru. Stalo se tak v krátkém časovém úseku, během něhož ve vesmíru pobývaly posádky čtyř kosmických lodí. Krátký soukromý let Inspiration4 zvýšil počet lidí v kosmu na 14 svým startem pouhých 29 hodin předtím, než přistála čínská kosmická loď Šen-čou 12, čímž se lidská přítomnost ve vesmíru snížila z rekordní hodnoty na 11.

Ještě kratší čas pak stačil k dosažení nové mety 30. května 2023. Rekordních 17 lidí současně na oběžné dráze pobývalo v době mezi ranním startem čínské kosmické lodi Šen-čou 16 a návratem soukromé Axiom Mission 2 zpět na Zemi o 24 hodin později.

Historicky opakovaně nastaly situace, kdy ve vesmíru poprvé pobývalo 6 (celkem 73x, poprvé v listopadu 1982, naposledy v listopadu 2021), 9 (42x, poprvé v srpnu 1984, naposledy v září 2019), 10 (celkem 53x, poprvé v červenci 1994, naposledy v současnosti, od 4. dubna 2025), 15 (dosud jednou, od 15. do 23. září 2024) nebo 16 lidí (dosud jednou, od 10. do 11. září 2024). Ve vývoji rekordu se však neprojevily, protože v době jejich uskutečnění již platil rekord s vyšší hodnotou (další podrobnosti v samostatném článku).

Z kosmonatů a astronautů, kteří absolvovali více než jeden kosmický let, letěla velká část jen v jednom typu kosmické lodi nebo raketoplánu. Tato tabulka shrnuje případy astronautů, kteří se do vesmíru dostali s pomocí více různých technologií, včetně skutečné hrstky těch, kteří použili technologie 3 a dokonce 4. Právě případ Sunity Williamsové a Barry Wilmora je zajímavý tím, že při startu (v obou případech 3. letu) seděli vedle sebe jako testovací astronauti jedné technologie (Boeing Starliner), ale při zpátky na Zem se ze stejné mise „svezli” v náhradní kosmické lodi Crew Dragon, protože NASA neshledala Starliner pro návrat dostatečně bezpečným.

Všichni astronauti se třemi a více technologiemi se současně mohou pochlubit tím, že vyzkoušeli všechny tři používané způsoby přistání – po klouzavém letu na pevné přistávací dráze (Space Shuttle), na padácích na pevnou zemi (Sojuz) i na padácích na vodní hladinu (Crew Dragon)

počet	použité technologie	astronaut	rok prvního letu[p. 3]
4	Space Shuttle, Sojuz, Starliner, Crew Dragon	Sunita Williamsová	2006 – 2012 – 2024 – 2025
		Barry Wilmore	2009 – 2014 – 2024 – 2025
3	Mercury, Gemini, Apollo	Walter Schirra	1962 – 1965 – 1968
3	Gemini, Apollo, Space Shuttle	John Young	1965 – 1969 – 1981
3	Space Shuttle, Sojuz, Crew Dragon	Sóiči Noguči	2005 – 2009 – 2020
		Robert Kimbrough	2008 – 2016 – 2021
		Akihiko Hošide	2008 – 2012 – 2021
		Thomas Marshburn	2009 – 2012 – 2022
		Michael López-Alegría	1995 – 2006 – 2022
		Kóiči Wakata	1996 – 2013 – 2022
		Peggy Whitsonová	2002 – 2007 – 2023
		Michael Barratt	2009 – 2011 – 2024

Na 2 technololgiích absolvovaly své lety desítky astronautů a kosmonautů, nejčastěji v kombinaci raketoplánů Space Shuttle a kosmických lodí Sojuz z doby, kdy tyto stroje společně obsluhovaly vesmírnou stanici Mir a později Meznárodní vesmírnou stanici. Přes 10 astronautů také postupně zažilo lety v lodích Gemini a Apollo. Podobných kombinací typů ale bylo bezmála 10, jednu z nich (jako jediný) vyzkoušel první americký astronaut John Glenn, který na první let v programu Mercury v roce 1962 navázal misí v raketoplánu Space Shuttle v roce 1998.

• Milan Codr – Sto hvězdných kapitánů, vydavatelství Naše vojsko 1982

• Počet lidí pobývajících ve vesmíru
• Seznam kosmonautů zúčastnivších se kosmických letů
• Seznam aktuálních a plánovaných kosmických letů s posádkou a podpůrných letů

• http://www.lib.cas.cz/space.40/ASTRON/REJSTRIK/index.html
• http://mek.kosmo.cz/bio/top100.htm